Prioritou vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana je podle ambasadora návrh „moderní, liberální“ ústavy. Vzhledem k tomu, že uvízly vzájemné rozhovory o vstupu Turecka do EU však Brusel při tvorbě nebude hrát žádnou důležitou roli.

„Doporučení Evropské komise budou přijata do té míry, že odrážejí univerzálně platná pravidla. Vezměte si například trest smrti (Turecko ho zrušilo v roce 2004 – pozn. red.). Ať už se chcete připojit k EU, anebo ne, je správné trest smrti zrušit. Jelikož ale chybí jasná perspektiva vstupu, není důvod, aby Turecko sladilo svoji legislativu s úzkými standardy EU. Jednoduše řečeno, EU ztratila na Turecko vliv,“ řekl velvyslanec.

Rozhovory o přičlenění Turecka k Evropské unii byly de facto přerušeny vloni po odmítavém stanovisku z několika zemí včetně NěmeckaFrancie. Kuneralp k tomu řekl, že to zanechalo „hořkou pachuť“ a Turecko nevěří, že Brusel proces oživí.

Příklad v muslimském světě

Velvyslanec zároveň hájil partnerskou politiku vůči zemím na východ od tureckých hranic. K Íránu řekl, že je snadné sedět ve Washingtonu a hovořit o hrozbě. „Ale Írán je náš soused, musíme spolu mluvit a obchodovat,“ poznamenal Kuneralp.

Na adresu Sýrie dodal, že Ankara podporuje stanovisko Západu ohledně potřeby demokratizace země. Případnou rezoluci v Radě bezpečnosti OSN ale nepodpoří.

Závěrem Kuneralp potvrdil touhu Turecka být pověstným mostem mezi Západem a arabským světem, když řekl, že Turecko je islámskou zemí, jež je „zdrojem inspirace“ muslimům v regionu kvůli své demokracii a ekonomickému růstu.