Hlavní obsah

Sudetští Němci chtějí, aby se Klaus omluvil za příkoří

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Augsburg
Aktualizováno

Předseda sudetoněmecké organizace Franz Pany v sobotu na začátku sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu vyzval prezidenta Václava Klause, aby se omluvil sudetským Němcům za minulá příkoří. Připomněl, že podobný krok nedávno udělala i britská královna Alžběta II. vůči Irsku.

Foto: Filip Nerad, ČTK

Předseda sudetoněmecké organizace Franz Pany

Článek

Pany citoval slova královny, která uvedla, že vůči Irům ví o "mnoha věcech, o kterých bychom si přáli, abychom je udělali jinak, nebo abychom je vůbec neudělali".

Šéf sdružení chce, aby se Klaus zachoval stejně. "Co brání hlavě republikánského státu, jako je prezident České republiky, pronést něco takového nebo podobného směrem k vysídleným a práv zbaveným sudetským Němcům," prohlásil Pany.

Vyhlašte rok sudetských Němců, navrhl Klausovi Posselt

Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt poté na Klause apeloval, aby jeden ze dvou zbývajících roků ve funkci vyhlásil v Česku rokem sudetských Němců.

Posselt později připomněl, že slovenský prezident Ivan Gašparovič vyhlásil letošek v jeho zemi rokem karpatských Němců. "Jeho kolegu v Praze srdečně vyzývám k tomu, aby jeden ze dvou roků, které mu zbývají do konce funkčního období, tedy rok 2012 nebo 2013, vyhlásil rokem sudetských Němců," vzkázal Klausovi.

Klaus nedávno prohlásil, že Češi se nemohou pyšnit svým chováním během odsunu sudetských Němců po válce, kdy si často s nevinnými lidmi vyřizovali účty, příkoří, která museli trpět od nacistů, jsou ale podle něj nesrovnatelně větší.

Sudetští Němci se českému prezidentovi, který je velkým zastáncem Benešových dekretů, na svých akcích "věnují" pravidelně. Při schvalování Lisabonské smlouvy je rozladil požadavkem na výjimku kvůli obavě z prolomení dekretů a z možných majetkových nároků Němců vyhnaných z Československa po druhé světové válce. Sdružení se tehdy obrátilo na kancléřku Angelu Merkelovou, aby výjimku odmítla.

Sudetští Němci byli po druhé světové válce vysídleni z území tehdejšího Československa a většina jich našla nový domov v sousedním Bavorsku. Vysídlování asi třímiliónové německé menšiny provázely také násilnosti, které si vyžádaly mnoho lidských životů.
Už předtím byla německá menšina v Československu na základě některých výnosů prezidenta Edvarda Beneše zbavena občanských a majetkových práv v zemi. Zrušení těchto takzvaných Benešových dekretů se sudetští Němci dlouhodobě domáhají, Praha však považuje jejich otázku za uzavřenou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám