Podle něj lidé, které lékař upozornil na to, že jim hrozí infarkt, anebo trpí silnými bolestmi v prsou a přitom se spokojí jen s výsledky EKG, silně riskují.

Die Welt uvádí případ pacienta, který trpěl předinfarktovou bolestí v prsou. Když jej lékař na základě EKG ujistil, že mu nic nehrozí, nechal se pro jistotu poslat na kliniku pro nemoci srdce. Ani tam elektrokardiogram nezjistil žádná rizika.

Naštěstí pro něj se na klinice testovala nová a přitom rychlá metoda, kardiogoniometrie (CGM). Ta ukázala, že mu infarkt skutečně hrozí. Stalo se tak jen pár minut před tím, než záchvat skutečně přišel. Pacient tak mohl být okamžitě ošetřen, čímž byl ušetřen následků infarktu, jež bývají často horší než sama zástava srdce.

V Česku dostalo v roce 2003 infarkt 22 tisíc lidí a polovina z nich zemřela. Situace v Německu není o mnoho lepší, jen obětí je několikanásobně více. Die Welt vidí jednu z příčin tristní situace v tom, že lékaři příliš spoléhají na EKG, tedy na technologii starou sto let.

Ani CGM není úplně přesná: odhalí hrozbu infarktu v 70 procentech případů, tedy zdaleka ne vždy. Krevní testy zjistí infarkt v polovině případů, často však až poté, co k němu došlo. Podobně účinná jako CGM je podstatně složitější magnetická rezonance.