Hlavní obsah

Švédové chtějí na 100 000 let pohřbít jaderný odpad pod skálu

Právo, CNN, mcm

Švédsko chce 12 000 tun jaderného odpadu uložit do půlkilometrové hloubky pod skálu u města Östhammar. S ideou souhlasí téměř devět desetin obyvatel Östhammaru ve středním Švédsku, které leží nedaleko jaderné elektrárny Forsmark.

Foto: Profimedia.cz

Švédská jaderná elektrárna Forsmark

Článek

"Spustíme to 500 metrů pod zem a bude klid na sto tisíc let," tvrdí švédská společnost pro správu jaderného paliva a odpadu SKB.

„Myslím, že čím žijete blíže jaderné elektrárně, tím méně jste vystrašení. Odpad je třeba někde skladovat, tak proč ne tady?“ vysvětluje pozitivní vztah obyvatel k chystanému jadernému skladu místní obyvatel Erik Waernulf.

„Je to příležitost pro naše lidi a naši společnost, jak vyřešit opravdu velmi obtížný problém,“ podporuje nápad s podzemním skladem starosta Östhammaru Jacob Spangenberg, který má právo absolutního veta na umístění jaderného odpadu ve svém katastru.

Švédsko dosud vyprodukovalo pět tisíc tun jaderného odpadu. Ten se provizorně skladuje na dně vodní nádrže hluboké osm metrů, jež je umístěna 40 metrů pod povrchem u města Oskarshamn na jihu Švédska.

Zařízení je pod kontrolou 24 hodin denně. „Tohle určitě nebudeme dělat po příštích sto tisíc let,“ řekla reportérům CNN zástupkyně SKB Brita Freudenthalová.

Hrobka pro 12 tisíc rizikových tun

V budoucnu má lidské kontrolory nahradit 500 metrů tlustý skalní masiv, pod nímž by mohlo být uloženo nejen nynějších pět tisíc tun odpadu, ale i dalších sedm tisíc tun radioaktivních materiálů, které vytvoří švédské jaderné elektrárny v příštích desetiletích.

Nápad se skalním úložištěm vypracovala SKB během posledních 30 let a obešla s ním všechny místní obyvatele. Její pracovníci byli zřejmě natolik schopní, že žádné větší námitky proti skladu vyhořelého paliva nezazněly.

„Ženy se jen více ptaly na vodu, zda budou moci jíst lesní plody a zda bude k jídlu maso ulovených losů. Muže zajímala hlavně technologie, ptali se, zda budou kontejnery bezpečné,“ popisuje reakce lidí Saida Laarouchi Engstromová z SKB, která mezi nimi prováděla průzkum.

Švédové přitom mají dvojznačný vztah k jádru. Po havárii v americké elektrárně Three Mile Island v roce 1979 odhlasovali uzavření všech svých reaktorů do roku 2010. Později však rozhodnutí zrušili. Odstaveny byly jen dva reaktory, dalších deset stále běží a jaderná energie kryje téměř polovinu spotřeby elektřiny v zemi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám