Článek
Praví Finové se v konečném pořadí umístili těsně třetí s 19 procenty hlasů, které jim vynesly 39 mandátů - po minulých volbách jich měli šest. Vítězná KOK má 44 mandátů, což je o šest méně než při minulých volbách.
Největší ztrátu zaznamenal Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové, který spolu s KOK tvořil do voleb středopravou vládní koalici. S 15,8 procenta hlasů obsadil až čtvrté místo a v parlamentu ho bude zastupovat 35 poslanců - o 16 méně než dosud.
Druhé místo ve volební statistice patří sociálním demokratům, kteří mají zisk 19,1 procenta hlasů a budou mít 42 poslanců. Ve srovnání s volbami v roce 2007 přišli o tři mandáty. Žádná další strana nezískala přes deset procent hlasů.
Volební účast byla vysoká, těsně překročila hranici 70 procent.
Předseda Pravých demokratů Timo Soini
Podle finských médií by mohla být příští vláda sestavena ve druhé polovině května. Pokud volební komise výsledky oficiálně potvrdí, bude sestavením nové vlády pověřen vůdce konzervativců z KOK Jyrki Katainen.
Vizitka strany Praví Finové
- Strana Praví Finové (Perussuomalaiset, PS) byla založena v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. V dalších volbách v roce 2003 získala tři mandáty a v zatím posledních volbách v roce 2007 získala pět mandátů (nyní jich má šest z celkových 200). Jestliže v roce 1999 stranu volilo asi 26 500 voličů, v roce 2007 jich bylo již přes 112 000. V nedělních volbách by podle dosavadních výsledků mohla získat kolem 20 procent hlasů.
- Dosud největšího úspěchu dosáhla ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, kdy sice se ziskem 9,8 procenta hlasů skončila na pátém místě, média ale stranu označila za skutečného vítěze voleb. Lídr strany Timo Soini tehdy totiž obdržel nejvíce preferenčních hlasů.
- Strana je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Ostře vystupuje proti Evropské unii a proti euru, nyní nejvíce kritizuje plánované navýšení záchranného fondu eurozóny. Poslanci PS hlasovali proti přijetí Lisabonské smlouvy a strana také odmítá zvažovaný vstup Finska do NATO. Dále brojí proti výuce švédštiny na školách, chce chránit a podporovat finskou kulturu a volá po přísnější imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. V některých ekonomických otázkách se pohybuje spíše na levé části politického spektra - požaduje například vyšší daně pro bohaté a větší státní zásahy v některých oblastech hospodářství.
- "Ve Švédsku je jen málo politiků, kteří jsou ochotni spolupracovat se Švédskými demokraty, extrémní pravicovou stranou. Ve Finsku je však strana Pravých Finů vnímána jako zcela důvěryhodná varianta - především proto, že se strana nepotýká s neonacistickou minulostí (na rozdíl od Švédských demokratů)," napsal o PS švédský týdeník Fokus.