Článek
"Takový stát Srbové nepotřebují," prohlásil prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik. "Rozpad (Bosny) je nevyhnutelnou věcí a jsem si jistý, že jednoho dne z Bosny odejdeme," řekl Dodik s tím, že si to přeje 88 procent lidí.
Divjaka rakouský soud propustil v úterý na kauci, alpskou zemi ale opustit nesmí. Soud musí rozhodnout o srbské žádosti o jeho vydání. Verdikt se očekává asi do dvou měsíců. Spor vyvolává napětí v diplomatických vztazích mezi Vídní, Bělehradem, Sarajevem i Záhřebem.
Divjakův případ je mimořádně citlivý. Jde totiž o jediného vysokého důstojníka srbské národnosti, který po rozpadu jugoslávské armády působil v nově vzniklých ozbrojených silách převážně muslimské části Bosny během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995. Vypracoval se až na zástupce vrchního velitele bosenské, prakticky muslimské, armády, zodpovídal za obranu Sarajeva obklíčeného Srby.
Penzionovaný generál je jedním ze skupiny 19 bosenských činitelů, které Bělehrad viní za útok na konvoj jugoslávské armády v sarajevské ulici Dobrovoljačka v květnu 1992, přestože koloně bylo slíbeno bezpečné stažení. Podle srbské prokuratury tehdy zahynulo 42 jugoslávských vojáků a 73 jich bylo zraněno. Přesný počet obětí incidentu při ústupu nebyl nikdy spolehlivě zjištěn
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu od vyšetřování případu pro nedostatek důkazu upustil.
Vyhlášením nezávislosti na Sarajevu hrozil Dodik v minulosti již vícekrát. Například loni na podzim po centrálních a regionálních volbách prohlásil, že pokud Sarajevo zpochybní autonomii bosenských Srbů, dojde k odštěpení. "Naše hlavní město (Republiky srbské) je Banja Luka a metropole našeho národa je Bělehrad, už nikdy Sarajevo," uvedl tehdy.