"Zvažují se extrémně omezené, ale cílené údery v určitých případech a nejen na letecké základny. Můžeme bombardovat ranveje. Mezi tímto (bombardováním) a bezletovou zónou (nad Libyí) je celá řada možností, o kterých mohou vojáci okamžitě rozhodnout," citoval Reuters členy Sarkozyho strany UMP.

Jeho reakce přišla poté, co libyjská armáda dobyla Rás Lanúf a syn libyjského vůdce Muammara Kaddáfího Sajf uvedl, že nastal čas nasadit proti vzbouřencům veškeré síly a už nejednat. [celá zpráva]

Krok Paříže přesto působí zbrkle, i když panují obavy, že násilí v Libyi vzroste a reakce by mohla přijít pozdě. Už dopolední uznání vzbouřenců jako reprezentativních představitelů vyvolalo rozpaky.

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je to předčasný krok. Podle něj není zatím jasné, kdo přesně za vzbouřenci stojí ani jakou má legitimitu. Jednat je podle něj nicméně třeba se všemi opozičními seskupeními v této severoafrické zemi .[celá zpráva]

Podobně mluvil  nizozemský ministr zahraničí Uri Rosenthal. "Ještě není jasno ohledně těch opozičních skupin v a okolo Benghází," uvedl tvrdě.

K uznání se nechystají ani ItálieŠpanělsko. Alespoň do té doby, než Evropská unie najde k situaci v Libyi jednotný postoj.

Plán náletů je v rozporu se strategií NATO

Nápad útoků se nezalíbil ani Itálii, z jejíchž základen by měla startovat většina letadel. "Itálie se nezúčastní úderů v Libyi," zdůraznil Franco Frattini v reakci na zprávy o údajném záměru Paříže tyto údery navrhnout.

Na summitu NATO se opatrně hodnotilo i zavedení bezletových zón, které agilně prosazuje právě Francie spolu s Velkou Británií.

Sarkozyho výrok navíc ukazuje na rozkol v NATO. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po schůzce ministrů obrany zemí NATO řekl jasně, že akci lze provést jen s jasným mandátem a silnou regionální podporou.

Francouzský prezident tak torpédoval snahu udržet alianci  jednotnou, protože přišel se zcela opačným názorem, než má většina zemí NATO. Například Německo je skeptické i vůči bezletovým zónám a má strach, že by mohlo býti zavlečeno do vleklé války na severu Afriky, což si nepřeje.

Sarkozy se navíc postavil proti americkému ministru obrany Robertu Gatesovi, který otevřeně uvedl, že pakt míní vyčkávat.

Ovšem Francie se vždy snažila vést vlastní zahraniční politiku a na čas dokonce kvůli tomu vystoupila z vojenské složky NATO.