"V celé Evropě je velký nedostatek proteinů (bílkovin) v krmivech a my tady máme poměrně velmi kvalitní hmotu, kterou v podstatě nepoužíváme. I z ekonomického hlediska tam jednoznačně zazněla podpora z velké většiny evropských zemí," uvedl Fuksa.

Podle něj musí unie nyní nalézt cestu jak krmivo monitorovat, aby se neopakovaly případy z minulosti, kdy právě masokostní moučka byla označena za hlavní důvod rozšíření BSE v Evropě. Konkrétní monitorovací metody bude nyní zkoumat Evropská komise a do konce letošního roku by je mohla předložit členským státům, které poté mohou o povolení masokostní moučky rozhodnout. "Poměrně velké množství zemí včetně ČR chce urychlit kroky, které vedou k doložení toho, že to nebude škodlivé pro spotřebitele," dodal Fuksa.

EU nechce kanibalismus ani u zvířat

Český ministr zemědělství nicméně zdůraznil, že v případě povolení masokostní moučky půjde jen o takzvané křížové krmení. Moučku tak nesmí dostat zvířata, z nichž původně pochází, protože by šlo o kanibalismus.

BSE decimovala především chovy ve Velké Británii koncem 90. let minulého století. Kvůli pozření nakaženého masa v Evropě zemřelo více než sto lidí. Všichni z nich se nakazili lidskou formou BSE, takzvanou Creutzfeldt-Jakobovou nemocí, které je nevyléčitelná a smrtelná.

Evropská unie nicméně od přísných kontrol, které se týkají dobytka, pomalu ustupuje. Postupně roste věková hranice pro zvířata, která je nutné na BSE testovat. Jen v Česku veterináři od roku 2001 vyšetřili více než 1,5 milionu kusů skotu. Onemocnění bylo zjištěno u 30 z nich, naposledy v roce 2009 na Opavsku.

Pro zemědělce bylo přísné testování poměrně ekonomicky náročné. Jen Česko za něj od roku 2001 do roku 2008 vydalo více než jednu miliardu korun. Tři čtvrtiny této částky zaplatili právě zemědělci.