V jedné z nich z 10. září 2009 americký velvyslanec v NATO Ivo Daalder napsal, že „přísně chráněný“ zdroj z řad pracovníků mezinárodního sekretariátu Aliance informoval o Rasmussenově záměru zlepšit vztahy s Ruskem navázáním kontaktů s Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti tvořenou několika bývalými sovětskými republikami. Zdroj Američanům také prozradil, že Rasmussen v optimisticky laděné zprávě spojencům o svém setkání s ruským prezidentem a premiérem 17. prosince 2009 některé okolnosti pominul.

„Na základě informací od někoho, kdo byl přítomen při moskevských setkáních, zdroj hlásil, že i když ruský prezident Medvěděv byl zdvořilý, ani on, ani premiér Putin nevyjádřili skutečný zájem o spolupráci s NATO,“ napsal do Washingtonu Daalderův zástupce John Heffern.

Velvyslanci členských zemí podle agentury AP běžně sledují vývoj v sídle NATO.
„Dosud však není z minulosti znám případ, že by některá země prováděla špionáž vůči generálnímu tajemníkovi,“ poznamenala agentura.