Depeše z 8. dubna 2009 shrnuje jednání vysokého představitele amerického ministerstva financí Daniela Glasera, který začátkem března 2009 informoval experty 27 členských zemí EU o sankcích proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Na okraj oficiálního briefingu Glaser jednal s vysokými představiteli EU a velvyslanci Švédska, Španělska, České republiky, která tehdy předsedala EU a jejíž diplomacii vedl nynější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Británie, FrancieNěmecka.

Češi i Britové navrhovali, aby americká vláda usilovala o to, aby bilaterálními kontakty "vyčlenila" a "izolovala" oponenty sankcí a aby tak bylo dosaženo nezbytného konsensu v EU pro přijetí tvrdších opatření, uvádí telegram. "To by bylo užitečné k tomu, aby se změnila vnitřní dynamika EU. Kromě toho Češi zdůraznili potřebu projevů vysoce postavených amerických představitelů při počátečních kontaktech s EU..., aby bylo jasné, co nová americká administrativa od EU očekává," píše se v depeši, která uvádí jako příklad setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s takzvanou trojkou EU.

Depeše žádala ochranu českých zdrojů

Depeše v této pasáži zdůrazňuje nutnost chránit české zdroje, když za zmínkou o Češích uvádí v závorce "prosím, chránit". Stejná výzva je i u několika dalších zdrojů uvedených v telegramu.

Všichni evropští diplomaté zdůraznili význam americké prezentace o íránských sankcích. "Velvyslanec českého předsednictví (politický ředitel ministerstva zahraničí) Ivo Šrámek se domnívá, že prezentace posílí vyjednávací pozice ´80 až 90 procent (členských států), které jsou přesvědčeny, že by za rezolucemi OSN měl být tvrdší a větší klacek´. Šrámek vyzval americkou vládu, aby přišla s ´naléhavě potřebným´ impulsem, který by posunul EU směrem k sankcím," píše se v depeši.

Zdroj, jehož totožnost byla z depeše vymazána, řekl Glaserovi, že negativní postoj Švédska poskytl dalším oponentům íránských sankcí věrohodnost. "Tato ´skupina osmi´ oponentů zahrnovala Kypr a Řecko (kvůli nákladní dopravě), Lucembursko (tvrdí, že jde o nákladní dopravu, ale ve skutečnosti jde o bankovní zájmy), Španělsko a Švédsko (zaujímají právnický přístup a zdůrazňují konsensus v OSN), Rakousko (také velmi právnický přístup, také obavy o banky a nákladní dopravu), Portugalsko (z ekonomických důvodů) a nejnověji Rumunsko (nespecifikované důvody)," uvádí depeše.

Jako ukázku toho, "jak málo pozornosti Evropská komise věnuje své odpovědnosti za monitorování sankcí EU", uvádí setkání s náměstkem generálního ředitele pro zahraniční vztahy EK Karlem Kovandou. "Kovanda se zeptal Glasera, zda jsou dodržovány tři rezoluce Rady bezpečnosti OSN a byl překvapen, když mu člen jeho personálu zabývající se sankcemi řekl, že EU má deset různých opatření proti Íránu," píše se v depeši. Připomíná, že "Kovandův úřad je z části legálně odpovědný za to, aby zjišťoval, jak jsou dodržovány vlastní sankce EU, ale nevyčlenil na tuto otázku žádné zdroje".

Podle depeše tehdejší Glaserova jednání v Bruselu ukázala, že sankce proti Íránu jsou jednou z nejcitlivějších a nejkontroverznějších otázek společné zahraniční politiky unie. "Poslední kolo sankcí se vyjednávalo skoro rok. Přijetí i nekontroverzních politických rozhodnutí obvykle trvá několik měsíců," uvádí telegram.

Ministři zahraničí EU přijali balík nových sankcí proti Íránu loni v červenci.