Vyplývá to z analytické zprávy ruského ministerstva pro mimořádné situace o stavu oblastí zamořených při havárii v Černobylu v dubnu 1986. Od největší havárie v dějinách jaderné energetiky letos uplyne 25 let.

Radiační situaci se tak podle ruského ministerstva podařilo normalizovat na většině území zamořených výbuchem. Samotná elektrárna, definitivně uzavřená v roce 2000, funguje nyní jako sklad radioaktivního odpadu.

V roce 1986 exploze ve čtvrtém černobylském reaktoru zasáhla 7500 obcí na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, uvádí zpráva ruského ministerstva. Dnes evidují vyšší radioaktivitu ve 4000 obcích. Díky přijatým sanačním opatřením je údajně na více než 84 000 hektarech zasažené půdy možné obnovit zemědělskou činnost.

Stále dochází k únikům

O zvláštní koncepci zemědělské obnovy informovala poprvé v listopadu 2010 ukrajinská vláda. Její vydání je připravováno na letošní březen. Zemědělské využití ploch zasažených radioaktivním zářením předpokládá i běloruský program likvidace následků černobylské havárie do roku 2020, který v létě 2010 zveřejnila běloruská vláda.

Elektrárna nadále ukrývá na 200 tun radioaktivního odpadu a vzhledem k popraskanému betonovému sarkofágu stále dochází k únikům radioaktivního záření. O vybudování nového sarkofágu elektrárny se naposledy hovořilo v září 2010. Mluvčí elektrárny tehdy uvedl, že konstrukci by mělo provést francouzské konsorcium.

Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny explodoval 26. dubna 1986. Radioaktivní spad zamořil velkou část severní a východní Evropy a hlavně tři republiky tehdejšího Sovětského svazu - Ukrajinu, Rusko a Bělorusko.

Tisíce lidí, které se často bez jakýchkoli ochranných pomůcek pokoušely zničený reaktor hasit, zemřely buď hned, nebo v následujících letech. Jen na Ukrajině bylo podle oficiálních údajů asi 2,3 miliónu lidí zasaženo radioaktivním spadem, jež způsobuje různé druhy rakoviny.