Vilu pod Slavínem koupila prezidentská kancelář v roce 2000 kvůli vleklým zdravotním potížím tehdejšího prezidenta Rudolfa Schustera. Ten totiž původně bydlel v podkrovním bytě přímo v Prezidentském paláci. Poté, co prezidentův život ohrožený podlomeným zdravím museli nakonec zachraňovat rakouští lékaři, už byl Schusterův návrat do podkrovního bytu nepředstavitelný. Kancelář prezidenta proto koupila vilu pod Slavínem.

Nová hlava státu ji však nepoužívá – bydlí ve své vile v Limbachu u Bratislavy. Udržování objektu pod Slavínem je ke státním účelům nevyhovující, protože třeba jídelna pro čtyři osoby je drahý luxus.

„Souhlasil jsem s tímto řešením, protože stav zámku v Rusovcích je neudržitelný,“ vysvětlil souhlas s transakcí Mikloš. Zámek by mohl být sídlem prezidenta, nebo sloužit zahraničním návštěvám. Rekonstrukce by měla skončit do roku 2016, kdy se Slovensko ujme předsednictví EU. Náklady by dosáhly asi 26 miliónů eur (624 mil. Kč).

Nárok si ale činí i církev

Na zámek si však činí nárok také církev. Poslední majitelé objektu ho ve své závěti totiž odkázali benediktínskému řádu. Po roce 1948 byl ale zámek zestátněn, a řád o něj požádal po roce 1989. Spor se dostal až k mezinárodnímu soudu a dosud neskončil.

Církev navrhuje, že zámek státu k reprezentačním účelům propůjčí na 300 dní v roce. Vyhrazuje si však, aby 60 dní v roce objekt sloužil s parkem ke kulturním akcím a pět až šest dnů v roce jen k církevním účelům. K návrhu se zatím stát nevyjádřil.

Zámek dostal současnou romantickou podobu v letech 1843–50 , kdy byl přestavěn ve stylu tzv. anglické gotiky tudorovského období.

Rusovce byly připojeny k ČSR po roce 1945, součástí Bratislavy jsou od roku 1972.