Smlouva o reformě institucí EU, jejíž zdlouhavé schvalování unii na čas uvrhlo do vážných problémů, začala platit teprve loni v prosinci. K drobné úpravě v rozsahu dvou vět se blok rozhodl kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu v zemích, kde je zavedeno euro.

Ten má po roce 2013 vystřídat současných záchranný fond eurozóny, jehož platnost tehdy vyprší a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech. Hlavní změnou ve srovnání se současným záchranným fondem je, že by se na případných bankrotech členských států měli podílet i soukromí investoři, především banky. V krajním případě tak mohou přijít o část investic do dluhopisů krachujících států.

Česko zatím stojí mimo

Přestože se nový mechanismus bude týkat jen zemí eurozóny, lídři členských států EU by v závěrečném textu podle informací ČTK měli nechat možnost, aby se k němu mohly přidat i země ze zbytku evropské sedmadvacítky. Česká vláda nicméně rozhodla, že Česká republika tak neučiní. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro.

Evropská unie původně uvažovala, že v případě bankrotu některé ze zemí platící evropskou jednotnou měnou by investoři automaticky přišli o část investic. Eurozóna ovšem nakonec přijme systém, který řadu let funguje u Mezinárodního měnového fondu. Investoři tak nepřijdou o peníze automaticky, ale až po dohodě s úřady krachujícího státu, MMF a eurozónou.

Spuštění celého mechanismu by bylo možné jen v případě, že to bude nevyhnutelné. Tuto podmínku původně požadovalo Německo, ale řada členských států to odmítala. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK nicméně Němci i s podporou Čechů a Slováků svoje požadavky nakonec prosadili.

Země platící evropskou jednotnou měnou ovšem stále nevyřešily, kde budou brát po roce 2013 peníze na případnou finanční pomoc. V úvahu připadají podle důvěryhodných zdrojů nejméně tři možnosti. Jednou z nich je zavedení bankovního poplatku, druhou vydání společných dluhopisů a třetí kombinace několika blíže nejasných možností.

Velké země chtějí zmrazit výdaje

Velké členské státy Evropské unie chtějí podle důvěryhodného zdroje ČTK také zmrazit prostředky v rozpočtu unie pro roky 2014 až 2020 na úrovni rozpočtu 2007 až 2013. Česko by tak teoreticky mohlo v budoucnosti získat méně unijních dotací ve srovnání s předchozími lety, pro roky 2007 až 2013 přitom dostalo nejvíc peněz v přepočtu na obyvatele z celé evropské sedmadvacítky.

S návrhem na zmrazení finančních prostředků přišli na summitu Britové, kteří v tomto znění připravili i dopis, který má údajně podporu velkých zemí včetně Francie či Německa. Londýn přitom již před nedávnem uvažoval, že by zastropování unijních výdajů postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přináší masivní dotace nejchudším evropským regionů a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň výrazně nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.

Škrty by se naopak nejspíš nedotkly dotací pro zemědělce, které v současnosti tvoří až 40 procent unijního rozpočtu. O zachování plateb pro farmáře na současné úrovni i v budoucnosti stojí především Francouzi a Britové jim svými návrhy vyšli vstříc. Britové by si naopak zachovali takzvaný rabat, kdy dostávají zpět dvě třetiny svého příspěvku do unijní pokladny.