Evropa přitom v protidrogové politice přitvrzuje. V Nizozemí například schválili, že města mohou zakázat cizincům vstup do coffee shopů, kde jsou měkké drogy legálně dostupné.

"Válka proti drogám nefunguje," řekl Ainsworth, který je nejvýše postaveným ostrovním politikem, jenž navrhl legalizaci všech drog. "Dělalo se to posledních 50 let a nic se nezlepšilo. Obchod s drogami je po celém světě větší a silnější, než kdy byl.“ Podle něj se utratily miliardy, aniž by zabránily většímu rozšíření drog.

Počet uživatelů roste

V tom měl pravdu. Podle eurokomisaře pro vnitro a spravedlnost Jacquese Barrota přibližně 12 miliónů lidí v EU užívá kokain nebo ho někdy v životě užívalo. Problémy s užíváním opiátů má 1,3 až 1,7 miliónu obyvatel EU. Pětina občanů zemí EU užívá nebo užilo konopí.

V roce 2009 byl nahlášen rekordní počet nových drog - 24. V roce 2008 jich bylo jen 13. Většinou jde o tzv. designové drogy, kdy se u nějakého známého opiátu jen mírně pozmění složení. Tyto nové drogy blízké amfetaminu a s podobnými účinky se vyvíjejí především v Číně.

Profituje podsvětí

Exministr dodal, že ze stávající situace, kdy jsou drogy zakázané, profitují jen zločinecké organizace: „Ponechání obchodu s drogami v rukou zločinců způsobuje obrovskou a zbytečnou škodu jednotlivcům, společnosti i celým zemím. Musíme ten obchod sebrat organizovanému zločinu a předat ho pod kontrolu lékařů."

Podle něj by drogy měli prodávat pouze lidé, kteří by na to dostali od vlády licenci. Tvrdé drogy jako heroin a kokain by si podle něj bylo možné koupit v lékárně na předpis.
„Nastal čas, kdy je potřeba neúspěšnou drogovou válku nahradit striktním systém regulace, aby byl svět zdravější a bezpečnější zejména pro děti,“ řekl a dodal, že není volnomyšlenkář a podle něj by lidé neměli být podporováni, aby drogy brali.

Vnitro je proti

Proti se okamžitě postavil náměstek ministryně vnitra James Brokenshire, který má na starosti prevenci kriminality: "Dekriminalizace je zjednodušené řešení, které nedokáže rozpoznat složitost problému a ignoruje vážné škody, které braní drog způsobuje jednotlivcům." Zmínil, že lidé, kteří drogy užívají, nedostávají do zoufalé situace jen sebe, ale také rodiny, a představují celospolečenský problém.

Ainsworthova slova zkritizoval i mluvčí labouristů: "Vyjádření pana Ainswortha se neshoduje s názorem (šéfa labouristů) Eda Milibanda, Labouristické strany ani veřejnosti."

Poslanec a exministr byl též kritizován, že takto nemluvil v době, kdy byl u moci. On ale kontroval, že současného premiéra Davida Camerona vyzýval už dříve pro hledání alternativ k drogové prohibici.

V názoru na legalizaci se shoduje i s některými policisty. Bývalý vrchní konstábl z Cambridgeshire Tom Lloyd řekl BBC: „Uplatňovali jsme 40 let prohibici. Za více než třicet let, co jsem byl u policie, to stálo hodně peněz a přitom to selhalo v dosažení primárních cílů, tedy snížení množství užívaných drog a omezení dalších dopadů jejich konzumace.“

Restrikce v Nizozemsku

Zatím se ale v EU s prohibicí pokračuje. Nizozemská města mohou zakázat cizincům vstup do proslulých coffee shopů, tedy míst, kde je možné koupit a konzumovat marihuanu či hašiš. Opatření zamezující vstupu do těchto populárních míst lidem, kteří v Nizozemsku nebydlí, je totiž podle dnešního rozhodnutí Soudního dvora EU v souladu s právem Evropské unie.

Omezení vstupu do coffee shopů úřady zdůvodňují bojem proti drogové turistice a proti souvisejícím problémům, jako je třeba rušení nočního klidu.

V Nizozemsku je sice obchod s marihuanou či hašišem oficiálně zakázán, avšak k lehkým drogám země uplatňuje politiku tolerance. Maastricht, který leží poblíž hranic s Belgií a Německem, ale před časem vydal vyhlášku, která majitelům coffee shopů nařizuje, aby umožnili vstup do svých podniků jen Nizozemcům. To se ale majitelům nelíbilo, a tak se obrátili na soud EU sídlící v Lucemburku. Ten rozhodl, že nařízení je v souladu s právem EU.