„Přijel jsem si vyslechnout jejich stížnosti k jejich velmi obtížné situaci. Krymští Tataři na 20. století opravdu tvrdě doplatili,“ řekl po setkání s Džemilovem novinářům Schwarzenberg.

Krymští Tataři jsou původními obyvateli Krymu, poloostrov obsadili už ve 12. století. Před koncem druhé světové války je ale nechal Stalin hromadně deportovat na Sibiř, na Ural a do Střední Asie za údajnou kolaboraci s nacisty. Teprve krátce před rozpadem Sovětského svazu jim byl povolen návrat. Nyní tvoří asi 13 procent obyvatelstva Autonomní republiky Krym.

Tataři se ale podle Schwarzenberga nacházejí v těžké situaci i po více než 20 letech od návratu na Krym. „Ale i dnešní vláda je vlastně utlačuje. Jak krymská, tak kyjevská. Oni to mají opravdu těžké,“ uvedl. „Myslím, že jim můžeme v omezené míře, ale přeci jenom pomoci,“ dodal.

Stále nejsou rovnoprávní

Podle Džemilova Tataři na Krymu stále nemají rovnoprávné postavení vůči ostatním národům – Rusům či Ukrajincům, což se projevuje mimo jiné minimem prostředků, které jsou určeny pro tatarskojazyčné vzdělávání a kulturu. V republice tak podle něj například existuje jen 15 škol, v nichž probíhá výuka v tatarštině.

V krymské metropoli Simferopol se předtím Schwarzenberg setkal s místopředsedou krymské vlády Pavlem Burlakovem. Ten českého ministra naopak ujistil, že místní vláda dbá na podporu menšin a jejich kultur.

Politici se shodli na prohloubení spolupráce Česka s Autonomní republikou. Burlakov se netajil tím, že ČR nejednou soukromě navštívil a zajímal se zejména o české lázeňství. Krym je totiž už od 19. století oblíbeným letoviskem především ruské smetánky a chce nabídku svých služeb dále rozvíjet.

Mezi dalšími tématy bylo plánované otevření českého honorárního konzulátu na Krymu nebo směřování Ukrajiny do Evropské unie. Ze Simferopolu ministr odletěl do Astany, kde se bude ve středu a ve čtvrtek účastnit summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).