Článek
"Zahájili jsme proces, který umožní Afgháncům stát se znovu pány ve vlastním domě. Dohodli jsme se na dlouhodobém partnerství, které potrvá i po ukončení naší bojové mise," sdělil Rasmussen za přítomnosti afghánského prezidenta Hamída Karzáího a ocenil zlepšující se výkonnost afghánských jednotek. Už nyní prý tvoří polovinu vojáků účastnících se bojů.
V přechodném období do roku 2014 se postupně zahraniční síly stáhnou z první linie do pozadí a budou poskytovat afghánské armádě podporu. Předávání začne nejpozději v létě příštího roku.
Rasmussen také řekl, že s Karzáím byla podepsána dohoda o dlouhodobém partnerství, jejíž platnost potrvá i po ukončení bojové mise NATO. "Řeknu to jednoduše: Tálibán nebo kdokoli jiný může zapomenout na to, že odejdeme. Zůstaneme tak dlouho, jak to bude pro ukončení naší práce zapotřebí," uvedl.
Afghánská armáda má mít do října příštího roku k dispozici 171.000 vycvičených vojáků a policie 134.000 policistů. Afghánistán tedy bude mít víc než 300.000 příslušníků vlastních ozbrojených sil. Nyní je jich kolem 200.000.
Karzáí už nevěří, že NATO něčeho dosáhne
Afghánský prezident Hamíd Karzáí však podle BBC dal před summitem najevo, že už nepodporuje válku proti terorismu, jak ji definoval Washington, a nevěří ani v účinnost posilování zahraničních jednotek v Afghánistánu. Prohlásil to v rozhovoru s novinářem a publicistou Ahmadem Rašídem, podle kterého je to podle něj nejzásadnější politický obrat, který Karzáí učinil za 26 let, co ho zná.
Karzáí ve dvouhodinovém vzrušeném rozhovoru sdělil, že Spojené státy chybně přičítají odpovědnost za vlastní selhání a omyly Afghánistánu. Prohlásil, že zvyšování počtu vojsk NATO na jihu Afghánistánu ničemu nepomůže. Afghánská města se prý proměňují v pevnosti a lidé se navzájem odcizují.
Karzáí je zásadně proti nočním raziím amerických speciálních sil, při nichž bylo podle NATO za minulé tři měsíce zabito nebo zajato 368 výše postavených členů Tálibánu a zabito 968 pěšáků tohoto radikálního hnutí. Nikdo ale nevyčíslil, kolik civilních obětí si tyto akce vyžádaly.
Podle Karzáího existuje k akcím NATO politická alternativa, a tou je podpora sousedního Íránu a Pákistánu. S jejich pomocí je prý možné ukončit válku a usmířit se s Talibanem. V minulém půlroce, co Karzáí hovoří o vyjednávání s Talibanem, mu v tom ale ani jedna z těchto zemí zásadně nepomohla.