"Cíle stažení se pevně držíme," prohlásil Westerwelle při jednání Spolkového sněmu, který debatoval mimo jiné i o budoucí strategii NATO. Ta bude patřit k hlavním tématům schůzky šéfů států osmadvacetičlenného vojenského paktu, kteří se 19. a 20. listopadu sejdou v portugalské metropoli.

Německo požaduje, aby strategií NATO bylo pokračování v odzbrojování. Westerwelle vyzval současně k užší spolupráci s Ruskem, a to i při budování aliančního protiraketového systému. "Chceme s Ruskem zvýšit naši bezpečnost, ne konfrontaci s Ruskem," konstatoval šéf německé diplomacie.

V zemi je zřejmě 10-20 hlavic

Německý týdeník Der Spiegel ale v říjnu napsal, že nová strategická koncepce NATO se stahováním jaderných zbraní z kontinentu zatím nepočítá a o amerických hlavicích v Německu se vůbec nezmiňuje. Z toho magazín vyvozoval, že jaderné střely zůstanou v zemi dál.

Oficiální informace o tom, kolik jaderných střel v Německu nadále zůstává, nejsou k dispozici. Podle neoficiálních odhadů je na vojenské základně Büchel v Porýní uloženo deset až dvacet hlavic. Ty jsou pozůstatkem studené války, kdy Američané v tehdejším západním Německu od 50. let rozmístili celkem asi 150 jaderných střel.

Němečtí politici vkládali velké naděje zejména do nové rusko-americké odzbrojovací smlouvy, kterou v dubnu v Praze podepsali prezidenti obou velmocí Dmitrij MedvěděvBarack Obama.

Německé vládní strany se v loňské koaliční smlouvě zavázaly, že dosáhnou stažení hlavic v rámci celosvětového odzbrojovacího úsilí a na základě dohody s partnery z NATO.