Tento vývoj se v Kosovu očekával již určitou dobu poté, co prezident Fatmir Sejdiu koncem září nečekaně odstoupil a zahájil tak politickou krizi, která se dále vyostřovala. V polovině října byly nové volby vypsány na únor, tento termín ale nyní pozbyl platnosti. Prozatímní prezident je podle ústavy povinen po pádu vlády vypsat nový termín voleb tak, aby se uskutečnily do 45 dnů. Předpokládá se, že se volby uskuteční v polovině prosince, napsala agentura AP.

Hlasování o důvěře vyvolal odchod Demokratického svazu Kosova (LDK) z vládní koalice. Šest ministrů za tuto stranu oznámilo odchod z kabinetu 16. října. LDK oznámil odstoupení z vlády den poté, co úřadující prezident Krasniqi vypsal předčasné parlamentní volby, jež by měly vyřešit otevřenou politickou krizi.

Ta vznikla poté, co prezident Fatmir Sejdiu na konci září nečekaně podal demisi v reakci na výrok ústavního soudu, že porušuje ústavu. Soud ho upozornil, že jako prezident nemůže být současně předsedou politické strany. Sejdiu se proto rozhodl zůstat v čele LDK. Nové volby v Kosovu považují analytici za nezbytné, protože současný rozhádaný parlament, který volí prezidenta, se na nové hlavě státu nedokáže dohodnout. Žádný z kandidátů nemá v současném zákonodárném sboru možnost získat potřebnou dvoutřetinovou většinu.

Předčasné volby do prištinského parlamentu budou první od roku 2008, kdy Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Mohou ale zkomplikovat plánované přímé rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou, které by měly odblokovat napjaté vztahy mezi oběma stranami. Srbsko souhlasilo s rozhovory pod vlivem OSNEvropské unie, i když odtržení Kosova neuznalo a nadále tuto svou někdejší provincii považuje za svou součást.