Odpůrci sochy poukazují na Masarykův čechoslovakismus a údajné odmítání svébytnosti slovenského národa. „Postavit v centru slovenského hlavního města sochu člověku, který celý svůj život bojoval proti právům našeho národa, se nedá nazvat jinak než vlastizradou a zločinem,“ uvádí se na internetové stránce extremistické strany.

Extremisté chtějí protestovat ve čtvrtek přímo při odhalení sochy. Povolení na tuto akci zatím nemají.

S odhalením sochy Masaryka nesouhlasí ani Matice slovenská. Masaryk byl přitom zakládajícím členem Matice slovenské po obnovení její činnosti v roce 1919. Na činnost Matice slovenské daroval prezident statisícové částky. Dnes Matice slovenská vyčítá Masarykovi, že neuznával slovenský národ a odmítal naplnit Pittsburskou dohodu. Ta v roce 1918 upravovala a schvalovala spojení Čechů a Slováků ve společném státě.

Jak Právu potvrdila mluvčí bratislavské městské části Staré město Alena Kopřivová, socha bude součástí Památníku československé státnosti. Socha Masaryka nahradí na tomto místě plastiku lva, která byla přemístěna k soše Milana Rastislava Štefánika v nové bratislavské čtvrti Eurovea.

Masarykova socha je vysoká 2,2 metru a bude umístěna na přibližně dva metry vysokém podstavci. Bratislavská socha je kopií díla pražského sochaře Ladislava Šalouna z roku 1924, která kdysi stála v bratislavské Zemské bance. Dnes ji město ukrývá v depozitáři.