Článek
Cenu získali oba vědci ruského původu za výzkum týkající se grafenu, což je extrémně tenká forma uhlíku podobná grafitu, vlastně skoro dvourozměrná, protože má sílu pouhého jednoho atomu.
Má i nezvyklé chování. Elektrony se v grafenu pohybují bez kolizí rychlostí světla. Chovají se, jako by neměly žádnou hmotnost. Dají se v něm proto zkoumat některé jevy v subatomární oblasti bez drahých urychlovačů, zejména vlastnosti, které se očekávají u černých děr, ale mohl by sloužit i pro prokazování kvantové teorie.
Grafen však má i značné šance na komerční využití, je nejen velmi pevný, ale také vodivý, což by ho umožnilo využít pro výrobu polovodičů, zejména mikroprocesorů. Je navíc propustný pro světlo, což by se mohlo hodit u obrazovek.
Jména vědců oznámil Karolinský institut. Součástí prestižního ocenění je odměna ve výši deseti miliónů švédských korun (zhruba 26,5 miliónu Kč).