Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění. Asi 61 procent Islanďanů má za to, že expolitici by měli skončit v soudní síni, zatímco 39 procent by upřednostnilo, kdyby nikdo nebyl stíhán.

Studii uskutečnil list Frettabladid na vzorku 800 náhodně vybraných respondentů prostřednictvím telefonických rozhovorů.

V polovině září zvláštní parlamentní vyšetřovací komise zveřejnila doporučení, aby expremiéra Giera Haardeho postavili před soud za nedbalost od února do října 2008, kdy krize na Island udeřila. Vyšetřovatelé ve zprávě o 274 stranách upozorňují, že vláda, centrální banka a regulační dohled nevyvíjely náležitý tlak na banky, jejichž dluhy přesahovaly desetinásobek domácího hrubého produktu země.

Jak se krize odvíjela
Finanční krize propukla na Islandu v říjnu 2008 po pádu tří předních bank.
Následně se zhroutila také islandská koruna a země se dostala na pokraj bankrotu.
Tomu se Island vyvaroval díky drastickým škrtům ve státním rozpočtu a také půjčce od Mezinárodního měnového fondu.
Vzrostla nezaměstnanost, lidé přišli o úspory i důchody.
Zdroj: DPA

Tři největší banky zbankrotovaly, ekonomika se zhroutila. Do té doby jeden z nejbohatších států světa teď závisí na pomoci Mezinárodního měnového fondu ve výši deseti miliard dolarů (196 miliard korun) a musí navíc splatit pět miliard eur (123 miliard korun) dluhu Británii a Nizozemsku, který „vyrobily“ soukromé banky.

Speciální soud je už sto let připraven

Pokud poslanci Althingu - parlamentu v Reykjavíku skutečně posvětí soud s expremiérem a dalšími několika někdejšími ministry, zažije Island historickou premiéru. Vůbec poprvé přijde ke slovu Landsdómur, zvláštní soud ustavený v roce 1905 pro bývalé členy vlády.

Má sloužit k tomu, aby ministři nesli odpovědnost za své kroky nejen politicky, ale právně. Může jim nejen napařit pokuty, ale uvěznit je až na dva roky.