Džugašlivi se snažil ukázat, že dokumentace, která Stalinův rozkaz dokazuje, je zfalšovaná.

Žaloval dokumenty, které zveřejnil  ruský archiv a podle nichž dal Stalin spolu s dalšími představitele vedení státu tajné policii pokyn, aby polské důstojníky postříleli. Podle vnuka je vše dílem německého wehrmachtu a Rosarchiv by měl vyplatit jako odškodné Stalinově rodině 10 miliónů rublů (asi šest miliónů korun).

Moskevský soud v úterý rozhodoval i o dalším případu, který se týkal rozhodnutí ruské hlavní vojenské prokuratury z roku 2004 vyšetřování katyňské tragédie zastavit. Výsledek ale nebude zveřejněn.

Rusko podíl na vraždách přiznalo v roce 1990, až letos na jaře se ale jeho představitelé účastnili pietního aktu.

Během éry SSSR země tvrdila, že důstojníky zabili na začátku druhé světové války nacisté. Dokonce kvůli tomu posouvala i datum úmrtí důstojníků až na dobu, kdy Sovětský svaz Německo napadlo. Masakr se přitom odehrál už v dubnu 1940, Němci SSR napadli až v červnu 1941.

Hroby objevili Němci v roce 1943.

Co se odehrálo v katyňském lese
- Oběťmi masakru se stalo na 15 tisíc důstojníků polské armády a další tisíce polských policistů, profesorů, lékařů a právníků, kteří padli do ruského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a SSSR na základě jejich paktu o neútočení z roku 1939.
- Zajatce NKVD soustředila do táborů, odkud je deportovala na místa hromadných poprav.
- Nejznámějším z nich se stal katyňský les, mimo jiné i proto, že zde na masové hroby popravených Poláků narazili v roce 1943 vojáci wehrmachtu.
- Nacistická propaganda objev vzápětí zveřejnila, což vedlo k přerušení vztahů mezi polskou exilovou vládou v Londýně a Moskvou.
Zdroj: DPA