Slováci referendum o počtu poslanců a poplatcích za televizi spíše ignorovali

„Je to velká škoda, že referendum lidi neláká. Vždyť se můžeme vyslovit k důležitým otázkám,“ řekl Právu Ján Matloch z Bratislavy.

„Je to velká škoda, že referendum lidi neláká. Vždyť se můžeme vyslovit k důležitým otázkám,“ řekl Právu Ján Matloch z Bratislavy.

„Je to velká škoda, že referendum lidi neláká. Vždyť se můžeme vyslovit k důležitým otázkám,“ řekl Právu Ján Matloch z Bratislavy. „Není správné, že poslanci mají tak rozsáhlou imunitu, že mohou například beztrestně řídit opilí. To by se určitě mělo změnit,“ dodal. Jeho manželce Evě se líbí především představa, že se počet poslanců slovenského parlamentu sníží ze současných 150 na 100. „Politici mluví neustále o šetření a mám pocit, že to zase pocítí jen obyčejní lidé. Ať začnou od sebe,“ uvedla.

„Je to velká škoda, že referendum lidi neláká. Vždyť se můžeme vyslovit k důležitým otázkám,“ řekl Právu Ján Matloch z Bratislavy. „Není správné, že poslanci mají tak rozsáhlou imunitu, že mohou například beztrestně řídit opilí. To by se určitě mělo změnit,“ dodal. Jeho manželce Evě se líbí především představa, že se počet poslanců slovenského parlamentu sníží ze současných 150 na 100. „Politici mluví neustále o šetření a mám pocit, že to zase pocítí jen obyčejní lidé. Ať začnou od sebe,“ uvedla.

Účast byla ve srovnání s červnovými volbami velmi nízká. Na některých místech Slovenska chodili do referendových místností jen starší lidé, ale například v Bratislavě se k hlasování dostavila mladší i střední generace. „Referendové otázky jsou podle mě velmi důležité. Měli bychom těm nahoře ukázat, že si nemohou dělat, co chtějí,“ zdůraznil student Peter z bratislavské městské části Lamač.

Lidové hlasování iniciovala strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka ještě před červnovými parlamentními volbami. Straně SaS se podařilo posbírat přes 350 tisíc podpisů občanů, které předložila prezidentovi. Sulíkovo referendum s tak populárními otázkami mělo především oslovit voliče. SaS nakonec ve volbách získala 12 procent hlasů a stala se nejen parlamentní, ale i vládní stranou.

Straně SaS se následně podařilo prosadit některé z otázek referenda do programu vlády premiérky Ivety Radičové. Je to zrušení poslanecké imunity, zrušení koncesionářských poplatků, zavedení voleb přes internet a změny v tiskovém zákoně. To značně snížilo zájem samotných iniciátorů referenda o hlasování.

SaS chtěla alespoň dosáhnout, aby se referendum konalo 27. listopadu, v den konání komunálních voleb, aby se snížily výdaje. Prezident Ivan Gašparovič však vypsal referendum na 18. září. Opozice to náležitě využila a obvinila vládní koalici, že referendum vyjde na sedm miliónů eur, které mohly být využity jinak.