Čeští europoslanci jsou línější, uvádí statistika EU

Podle statistik nezávislého serveru VoteWatch.eu, který shromažďuje údaje týkající se hlasování, aktivity a účasti všech 736 poslanců EP, nepatří zrovna zákonodárci z Česka mezi ty nejvíce viditelné.

Data ukazují, že ze sedmadvaceti členských zemí Unie mají čeští zákonodárci čtvrtou nejhorší docházku na plenárních zasedáních EP. Výroční zpráva serveru ukázala, že co se týče interpelací Evropské komise a Rady EU, skončili ve Štrasburku dokonce na předposledním místě.

O aktivitě však nerozhoduje, zda jsou europoslanci nováčky, nebo jsou v EP již druhé volební období. Mezi papírově činorodé nové zákonodárce patří například Edvard Kožušník (ODS) či Olga Sehnalová (ČSSD).

Mezi europoslanci, kteří ve Štrasburku podle statistik mají vysoké zapojení v politickém životě, jsou lidovečtí poslanci Jan Březina a Zuzana Roithová, Oldřich Vlasák (ODS) a Jaromír Kohlíček a Jiří Maštálka (oba KSČM).

„Jsou tu poslanci líní, pracovití a průměrní, ale to je stejné ve všech parlamentech. Aktivita je vždy o konkrétní iniciativě,“ řekl Právu Kožušník.

Naopak téměř nulovou aktivitu vyvíjejí mediálně známí europoslanci za soc. dem. Jiří Havel a Richard Falbr a jejich nová stranická kolegyně Zuzana Brzobohatá. Za rok zasedání EP také přišla se třemi pozměňujícími návrhy Andrea Češková (ODS).

Podle Právem oslovených europoslanců však oficiální statistiky nevypovídají o řadě kuloárních jednání a dohadování, z nichž se nepořizují zápisy. Na druhou stranu však nezastírají, že o činnosti zákonodárců to do jisté míry něco vypovídá.

„Nyní připravuji zprávu, která se bude jmenovat externí rozměr EU. To, co pěstují někteří poslanci, že když skončí hlasování, vysvětlí, proč hlasovali tak a tak, aby měli čárku, nedělám. Diskutuji jen o tom, čemu rozumím,“ prohlásil Falbr. Podle něj hlavním obsahem jeho práce je jeho činnost ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Právě řadu vysvětlujících prohlášení, které se ve statistikách zaznamenávají jako vystoupení na plénu, má na svém kontě například Zuzana Roithová či Robert Dušek (ČSSD).

Soc. dem. Havel Právu řekl, že skutečná práce europoslance spíše není vidět, jelikož ta nejdůležitější jednání jsou skrytá. Za klíčovější považuje svoji práci v rámci frakce evropské soc. dem., kde řídí českou delegaci, jedná s ostatními vedoucími národních uskupení a dojednává programové dokumenty.

„Vystoupení na plénu v podstatě nikdo neposlouchá, pokud nejste šéfem frakce či zpravodajem. Statistika vede jen oficiální vystoupení a z českých poslanců ČSSD trávím v Bruselu relativně nejvíc času, navzdory mému zdravotnímu handicapu,“ sdělil Právu.

S tím, že statistika plně neodráží práci europoslance souhlasí Březina, který podle čísel patří mezi nejaktivnější. Ani Březina nepřikládá jednání na plénu velkou důležitost, podle něj jsou kuloární jednání mezi zpravodaji a stínovými zpravodaji mnohem důležitější.

„Je to jak s ledovcem. To, co vidíte, je těch deset procent nad hladinou a žádná statistika tohoto typu to nemůže určit. Pro spravedlivé posouzení aktivity je třeba poznat fungování EP po dvou třech letech zevnitř,“ sdělil Právu. Podle něj je další potíží skutečnost, že česká média o dění v EP takřka neinformují a o Brusel se příliš nezajímají ani politické elity v ČR.