BND sice podle dubnového rozhodnutí správního soudu novinářce spisy vydal, ale s tolika zabílenými místy a vynechanými stránkami, že prakticky ztrácely informační hodnotu. Weberová se proto znovu obrátila na soud, informovala dnes agentura AP.

Novinářka poukazuje na to, že třetina stránek z dokumentace o muži známém jako "architekt holokaustu" chyběla a další byly částečně vymazané. Její advokát je přesvědčen, že jeho klientka získá větší přístup ke spisům, ačkoli úřad kancléřky Angely Merkelové trvá na tom, že část spisů by měla zůstat utajena.


Archivní podklady z 50. a 60. let o 3400 stranách byly z nařízení spolkové vlády jakožto dozorčího orgánu drženy v utajení 50 let. Německá zahraniční rozvědka dosud argumentovala, že zveřejnění složek by mohlo ohrozit práci jednoho informátora a ohrozit vztahy s jistou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací. Zveřejnění svazků by prý poškodilo německou blízkovýchodní politiku.

Soud: Dokumenty nesmí být v tajnosti

Spolkový soud se sídlem v Lipsku však rozhodl, že BND nemůže udržovat v tajnosti všechny dokumenty. Podle soudu už neplatí důvody pro utajování některých z nich. Složky prý jsou navíc staré a v zásadě neobsahují nové skutečnosti.

Novinářka působící v Argentině naopak věří, že dokumenty by mohly poskytnout dosud neznámé informace o Eichmannově poválečném životě a útěku do Argentiny.

Eichmann byl hlavní adminsitrátor likvidace Židů
Adolf Eichmann byl za války pověřen takzvaným konečným řešením židovské otázky. Po válce utekl nepoznán do Jižní Ameriky, kde žil pod falešným jménem i se svou ženou, která pocházela z jižních Čech.
Patnáct let po válce, 11. května 1960, jej vypátrali a tajně unesli agenti izraelského Mosadu v Argentině. V Izraeli byl organizátor vyvražďování Židů v prosinci 1961 odsouzen k trestu smrti a po zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen.
Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny v roce 2000. Deník nepřinesl nic nového: Eichmann se cítil nevinen a pouze plnil rozkazy.