Hlavní obsah

Provoz jaderných elektráren v Německu prodloužen, obnovitelné zdroje nestačí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

6. 9. 2010, 6:50Berlín

Německá koaliční vláda se v noci na pondělí rozhodla prodloužit provoz jaderných elektráren až o 14 let. Poslední budou odpojeny od sítě až v roce 2040. Koaliční jednání trvala 12 hodin a kancléřka Angela Merkelová zdůvodnila rozhodnutí skutečností, že technologie obnovitelných zdrojů nejsou dosud dostatečně rozvinuté. Rozhodnutí vlády musí stvrdit parlament.

Provoz jaderné elektrárny v Unterwesseru z roku 1978 bude prodloužen o osm let, protože obnovitelné zdroje zatím nejsou dost rozvinuté.

Článek

V průměru tedy bude životnost 17 německých jaderných reaktorů o 12 let delší. Starší reaktory postavené před rokem 1980 budou oproti původním plánům v provozu o osm let déle, novější pak o 14 let. Poslední z nich může být odpojen ze sítě až v roce 2040, sdělil německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen.

Podle plánu z roku 2000, který připravila sociálně demokratická SPD a Zelení, měla být výroba elektřiny z jádra postupně utlumena do roku 2025.

Greenpeace proti plánu prodloužit výrobu elektřiny z jádra protestovali i při příležitosti návštěvy kancléřky Merkelové v elektrárně v Lingenu.

Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že většina Němců si přeje ukončit výrobu elektřiny z jádra. Podle kancléřky ale nejsou technologie získávání energie z obnovitelných zdrojů tak rozvinuté, aby nahradily jádro.

Na půldenním mítinku jednaly špičky vlády včetně kancléřky, ministra pro životní prostředí Norberta Röttgena, ministra hospodářství Rainera Brüdeleho a ministra financí Wolfganga Schaubeho. Jednání předcházely dlouhé spory, které ohrožovaly koalici.

Špičky koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných (FDP) demokratů podle Röttgena pozdě v noci vyhotovily obecnou koncepci energetické politiky na příští desetiletí.

Daň z jádra

Strany se rovněž dohodly na výši kontroverzní daně z jaderného paliva. Má činit 145 eur (téměř 3 600 Kč) na gram po dobu šesti let. Energetické koncerny Eon, RWE, EnBW a Vattenfall tak mají od roku 2011 na atomové dani platit 2,3 miliardy eur ročně, napsala agentura DPA. Mají přispívat do fondu na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Angela Merkelová ve velínu jaderné elektrárny v Lingenu.

Výrobci energie se proti zavedení daně tvrdě staví a odmítají i fond, uvedla DPA. Z daně má být mimo jiné financována sanace nevyhovujícího meziskladu vyhořelého jaderného paliva Asse u severoněmeckého Remlingenu.

Úlitba ekologům

Do fondu na podporu rozvoje obnovitelné energie v soukromém sektoru má jít v letech 2011 a 2012 300 milionů eur. V období 2013-2016 dotace klesnou na 200 milionů eur. Röttgen hovořil o "velkém úspěchu" co se týče dlouhodobého dodávání energie z obnovitelných zdrojů. "Jízdní řád ve věku obnovitelné energie byl stanoven," citovala DPA ministra za CDU.

Červeno-zelená opozice pohrozila, že dá novou koncepci k ústavnímu soudu. Nedělní jednání zástupců vládní koalice v Berlíně provázela demonstrace asi 2000 odpůrců jádra.