Slovensko jako jediný člen eurozóny nemíní Řecku, kterým otřásá hospodářská krize, poskytnout finanční pomoc. "Je velmi lehké stát se populistou a kupovat si voliče dárky a nahromadit kvůli tomu dluhy," prohlásil podle DPA ministr. Evropská unie by podle něj takovou politiku neměla ještě podporovat tím, že všichni ostatní dají své peníze dohromady a zmírní její následky.

Slovensko se na celkové finanční pomoci Řecku, která může dosáhnout až 110 miliard eur (zhruba 2,73 biliónu Kč), mělo podílet zhruba 800 milióny eur (asi 20 miliardami Kč). Eurozóna první část půjčky poskytla v květnu, o dalších penězích budou ministři financí eurozóny rozhodovat počátkem září. První části půjčky se Slováci nijak neúčastnili, což kritizovala například Evropská komise nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Využili jsme svého práva, řekl Dzurinda

Dzurinda v rozhovoru také vzpomněl na tvrdou politiku úsporných opatření na Slovensku v letech 1998 až 2006, kdy byl premiérem: "Od lidí jsme toho požadovali hodně. Vzpomenete si ještě na to, že jsme tenkrát snížili reálnou mzdu o osm procent? A míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 20 procent. Nakonec jsme ale ekonomiku ozdravili a byli jsme jako první stát z bývalého východního bloku zralí pro vstup do eurozóny," uvedl ministr.

Na otázku, jestli by Slovensko - jak naznačili diplomaté EU - za své odmítnutí pomoci Řecku muselo počítat s negativními důsledky, reagoval podle DPA Dzurinda pobouřeně. Řekl, že jeho země využila jen svého demokratického práva.

Pomoc Řecku není opatření, které by mohlo být oznámeno shora, aby ho všichni museli přijmout, uvedl Dzurinda. "Byl to vždy jeden proces. Proces, na jehož konci musela stát ratifikace v národních parlamentech," řekl podle DPA. Slovenská vláda neudělala nic jiného, než že plán na pomoc Řecku předložila jako návrh parlamentu. A parlament hlasoval proti, doplnil slovenský ministr.