Běloruský ministr pro mimořádné situace Enver Baryjev při zdůvodňování vládního programu uvedl, že kromě tradičních opatření, jakými jsou například radiační kontrola a sledování zdravotního stavu obyvatelstva, vláda předpokládá i "plnokrevný sociální a hospodářský rozvoj" zasažené oblasti.

Podle Baryjeva se počítá se zavedením speciálních agrotechnických technologií, které "minimalizují hromadění radioaktivních částic a umožňují, zjednodušeně řečeno, získávat ze špinavých pozemků čistou produkci".

Ministr neupřesnil, v kterých oblastech země by se taková zemědělská výroba měla zavést. Upřesnil jen, že do roku 2015 by kabinet měl uvolnit na realizaci programu obnovy zamořených oblastí částku 6,6 biliónu běloruských rublů (430 miliard korun).

Po černobylské havárii pronikl radioaktivní mrak hluboko do běloruského ovzduší. Radiace zasáhla více než 23 procent území, kde žilo 1,5 až dva milióny z deseti milionů Bělorusů. Status území zasažených radioaktivitou v Bělorusku upravuje zákon z roku 1991, seznam radioaktivních oblastí každý rok aktualizuje minská vláda.