Podle německého listu Süddeutsche Zeitung se na tom na tajné schůzce poblíž Bělehradu dohodli prezidenti obou zemí Slobodan Miloševič a Franjo Tudjman, jinak úhlavní nepřátelé.

V roce 1993 dostal Mladič od chorvatské vlády 1, 2 miliónu německých marek a pohonné hmoty výměnou za dodávky zbraní. Z deníků vyplývá, že Chorvati měli v úmyslu vyplatit Mladičovi dalších osm miliónů marek.

Mladič o obchodu vyjednával s chorvatským nacionalistou Slobodanem Praljakem, bývalým divadelním režisérem, jenž později vydal rozkaz ke zničení slavného mostu v Mostaru.

Chybějí záznamy o Srebrenici

Z Mladičových poznámek, jež se týkají událostí od roku 1991 do roku 1995, je zřejmé, že srbské polovojenské jednotky byly rozmístěné i v Chorvatsku, odkud útočily na Bosnu.

V denících chybějí veškeré záznamy od ledna do poloviny července 1995, kdy se připravoval masakr ve Srebrenici.

Mladič je na útěku. V květnu ho jeho rodina chtěla prohlásit za mrtvého, aby se mohla dostat k jeho zmrazeným kontům a generálské penzi.