Končící kabinet Yvese Leterma nemůže přijímat žádná zásadní rozhodnutí na belgické úrovni a oficiálně tvrdí, že se nebude drát do popředí ani na evropské scéně.
„Především budeme k službám evropským institucím. Chceme zaujímat umírněné pozice,“ ujistil Leterme.

Jenže v Belgii může být nakonec paradoxně stabilnější situace než loni v Česku. Nová vláda totiž nebude dříve než v říjnu a zdroje v Bruselu signalizovaly, že bude možná ještě o pár měsíců později, takže pak by Leterme a jeho lidé vedli Unii celý půlrok.
I to se odráží v belgických ambicích, ovšem jen zcela neoficiálně. „Netrvám na přesném termínu, ale naším cílem je zahájit další konvent,“ řekl nejmenovaný belgický ministr webu EUObserver. Konvent zahájil jednání o euroústavě, jež skončila přijetím „Lisabonu“.

Neznamená to, že Belgičané chtějí teď znovu přebudovávat unijní instituce. Zmíněný ministr řekl, že tématem konventu mohou být „vlastní zdroje“, což je krycí jméno pro evropské daně. Nepůjde však jen o přeorientování peněz daňových poplatníků do pokladny EU. Jiný zdroj z Bruselu signalizoval, že Belgie chce vyvolat velkou diskusi o tom, jakou podobu má mít dlouho diskutovaná „ekonomická vláda“, jíž se teď decentněji říká „ekonomická správa“.

Chystá se dohled na finanční trhy

Tady Belgičané možná navazují na něco, co se už pár měsíců „peče“ za dveřmi úřadu evropského prezidenta Hermana van Rompuye, taktéž Belgičana.

U něj se čas od času schází skupina „expertů“, tvořená ministry financí národních vlád či jejich zástupci – tedy lidmi s nejvyšším politickým mandátem pro zásadní změny v ekonomickém řízení Unie.

Odsud asi přišel klíčový oficiální záměr belgického předsednictví, jímž je vytvoření orgánu pro dohled nad finančními trhy a nad fungováním unijního paktu stability, který omezuje státní zadlužování. Kromě toho chtějí Belgičané položit základy společné diplomacie a rázně pokročit v jednáních o přijetí Chorvatska a Islandu do EU.