Hlavní obsah

Skandinávie obrátila a opět sází na jadernou energii

Právo, Tomáš Sniegoň (Malmö)

V roce 1999 uzavřelo Švédsko první ze svých 12 jaderných reaktorů. Když o šest let později přidalo i druhý a s ním i celou jadernou elektrárnu Barsebäck, zdálo se, že trend úplné likvidace jaderné energetiky, odhlasovaný v celonárodním referendu v roce 1980, má po řadě kontroverzí přece jenom dlouhodobě navrch.

Foto: Profimedia.cz

Švédská jaderná elektrárna Ringhals

Článek

Dnešní situace je však jiná – Švédsko svou energetickou vizi přehodnotilo a v opětovném příklonu k atomu navíc není samo – ve stejném směru dokonce ještě razantněji kráčí sousední Finsko.

Provozovatelé ponesou díl spoluzodpovědnosti

Nové kolo sázky na atom musí sice ve Švédsku ještě tento čtvrtek odhlasovat parlament, avšak zastánci tohoto řešení mají údajně již nyní dostatek hlasů. V praxi to znamená, že koaliční vláda pravého středu ukončí období zákazu budování nových jaderných reaktorů v zemi. Spolu s tím má však koalice i ambiciózní cíl paralelní sázky na energii z větru a „odfosilnění“ automobilového parku největší skandinávské země – tedy zbavení jeho závislosti na fosilních palivech – do roku 2030.

Nárůst přízně k jaderné energetice není patrný jen v řadách vlády, ale i mezi švédskou veřejností. Podle nedávných průzkumů je dnes proti této formě výroby energie jen zhruba třetina Švédů. V roce 1986, tedy v době bezprostředně ovlivněné katastrofou v ukrajinském Černobylu, se stavělo proti plných 75 procent švédské veřejnosti.

Nové jaderné elektrárny budou moci být ve Švédsku postaveny na stejných místech jako elektrárny stávající (tedy Formark, Oskarshamn a Ringhals), jež mají celkem deset reaktorů. Výstavba se uskuteční tehdy, až stávající reaktory doslouží. Více než deset nových reaktorů se však v budoucnu postavit nesmí a vláda nebude na stavby ani provoz nových zařízení finančně přispívat. Provozovatelé budou muset nést převážný díl odpovědnosti při havárii svých zařízení. Další kroky však budou teprve konkretizovány.

Jaderná energie nyní zajišťuje zhruba 45 procent z celkové švédské spotřeby elektřiny.

Finsko říká ANO

Finské plány jsou již nyní mnohem zřetelnější a počítají až se čtyřmi novými reaktory – jedním v jaderné elektrárně Lovisa, druhým v elektrárně Olkiluoto a dalšími dvěma na západním pobřeží. Proti nynějšímu stavu by tak šlo až o zdvojnásobení (Lovisa i Olkiluoto dnes mají po dvou reaktorech). Reaktor v Lovise se přitom již staví, avšak původní termín jeho otevření v polovině loňského roku zbrzdila celá řada komplikací.

Lokace zcela nové elektrárny o dvou reaktorech zatím není známa, do úvahy však přicházejí tři místa v Botnickém a jedno ve Finském zálivu Baltského moře. Do provozu by však měla být uvedena již v roce 2018.

Jaderné elektrárny ve Finsku pokrývají zhruba čtvrtinu celkové spotřeby elektrické energie.

Reklama

Výběr článků

Načítám