Ruští letečtí kontroloři na prokuratuře vypovídali, že piloti polského Jak- 40 10. dubna ignorovali jejich pokyny. Navíc neinformovali řídící věž o rychlosti a výšce jejich letadla a nepožádali o souhlas k přistání. Protože na letišti ve Smolensku byla hustá mlha, věž vydala pokyn upustit od přistání. Navzdory tomu se posádka Jak-40 rozhodla přistát. Později v průběhu vyšetřování polský pilot uvedl, že pokyny z věže neslyšel.

Na piloty 36. speciálního leteckého pluku, kteří přepravovali nejvyšší polské představitele, včetně tragického letu prezidentského speciálu do Smolenska, přicházely už dříve stížnosti z různých částí světa. Vyčítaly jim porušování všeobecně platných zásad, napsala Rzeczpospolita.

"Nejčastěji si na polské vojenské piloty stěžovali Švýcaři. Stížnosti na ně přicházely také z německých a rakouských letišť," vyplývá z dokumentu, ke kterému se dostal polský deník. Dále z něj cituje jeden z příkladů, kdy posádka polského speciálu Jak-40 číslo 105 ignorovala pokyny řídící věže v Zürichu a svévolně se odchýlila od vytyčené přistávací trasy.

Pilot prezidentského speciálu chyboval už v březnu

Piloti 36. speciálního pluku deníku Rzeczpospolita na svou obranu uvedli, že polská letadla jsou zastaralá, nesplňují požadavky západních civilních letišť, a proto vznikaly stížnosti. Letecký expert Janusz Walczak však hlavní problém vidí v nedostatečném výcviku vojenských pilotů a slabé kontrole. "Nesouhlasím s tím, že nemohou udělat nějaký předepsaný manévr, protože mají zastaralé letadlo. V letectví to tak být nemůže, že něco je možné jen na 70 procent. Buď je to možné, anebo není. Stejně jako pilot připravený na 70 procent je nepřipravený pilot."

Polský list také uvedl, že letos v březnu velitel vzdušných sil generál Andrzej Blasik (zahynul 10. dubna v prezidentském Tu-154 u Smolenska) letěl v Jak-40 do vojenského útvaru v Krzesine u Poznaně. "Před letištěm narazil na sněhovou bouřku, v níž se, podle zásad vzdušných sil, nesmí přistávat. Ignoroval ji však. A jaké ho postihly sankce? Žádné. O takovémto hazardování se hovořilo jako o hrdinských činech," řekl deníku vojenský pilot Robert Zawada.

"V civilním letectví by proti takovým pilotům byly vyvozené konsekvence, včetně odebrání licence. Vojenský pilot v polské armádě byl však beztrestný. Tato beztrestnost způsobuje porušování zásad. Někdy to skončilo ostudou, jindy zase katastrofou," uvedl kapitán Zawada.