Výsledky archeologického prozkoumání naznačují, že kostry patřily profesionálním bojovníkům. Většinu z nich tvoří kostry mužů, kteří se zdají silnější a vyšší než tehdejší průměrní Římané. Zdá se také, že už od dětských let byli cvičeni v zacházení se zbraněmi. Kostry jsou z období od konce prvního do čtvrtého století našeho letopočtu.

Za jednu z nejlepších indicií označili badatelé stopy po zubech nějaké šelmy na kyčli a na rameni jedné kostry.

"Tyto stopy po kousnutí jsou jedním z nejsilnějších náznaků nějakého spojení se zápasnickou arénou. Je velmi nepravděpodobné, že tento člověk byl napaden tygrem, když šel domů," řekl antropolog Michael Wysocki, který kostry studoval.

Ti lidé podle něho zřejmě nebyli vojáci, protože většina z nich byla sťata. Někteří historikové říkají, že stínáni byli gladiátoři, kteří prohráli svůj boj. A všechny ty kostry byly pohřbeny s nádobím, zvířaty a dalšími obětinami, což naznačuje, že to byli vážení lidé, ne zločinci.

Archeologická správa z města Yorku uvedla, že toto pohřebiště není jediné svého druhu, ale je jedno z nejzachovalejších. Wysocki řekl, že srovnatelné s ním je jen pohřebiště gladiátorů v Efesu v Turecku.