Slovinsko-chorvatský spor o vymezení pozemní a námořní hranice se rozhořel počátkem 90. let s rozpadem bývalé Jugoslávie.

Vedle nejasného vymezení hranice na pevnině je jeho hlavní podstatou námořní hranice západně od Istrijského poloostrova. Slovinsko požaduje přímý přístup k mezinárodním vodám, zatímco chorvatský návrh je založen na "rozpůlení" sporného mořského pásma státní hranicí. To by ovšem Slovinsku přímý přístup k mezinárodním vodám znemožnilo.

Sporné vody u Piranu

Sporné vody u Piranu

FOTO: ČTK/AP

Když spor trval, parlamenty obou zemí se loni rozhodly předat věc mezinárodnímu rozhodčímu soudu. Slovinsko ale chtělo tuto dohodu stvrdit v referendu.

"Jde o historické rozhodnutí," komentoval výsledek referenda ve slovinské televizi premiér Borut Pahor.

Pro Chorvatsko má celá záležitost prvořadý význam, protože Slovinsko kvůli sporu blokuje vstup Chorvatska do Evropské unie. Slovinsko je členem EU již od roku 2004.