Článek
Už během technických příprav vzpomínkového aktu v Katyni ruská strana informovala, že navigační systém ve Smolensku je příliš jednoduchý. Zdůraznila, že na tomto odlehlém letišti nemůže poskytnout tak těžkému letadlu, jakým byl prezidentský Tu-154, plnou záruku bezpečného přistání. Jako náhradu nabídla 250 km vzdálené letiště v Briansku.
Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer a generální tajemník Ochrany vojenských památek Andrzej Przewoźnik (oba při havárii zahynuli) ale ruskou stranu obvinili, že chce prezidentu Lechu Kaczyňnskému a jeho delegaci zkomplikovat příjezd do Katyně. Ruskou stranu přinutili vydat s přistáním ve Smolensku souhlas, informuje Gazeta Wyborcza.
Letiště v Briansku je vybaveno systémem automatické navigace letadel. „Piloti prezidentského Tu-154 v podstatě všude přistávali jen na takto vybavených letištích. I v Briansku by bez problémů přistáli, a to i při nulové viditelnosti,“ řekl deníku jeden z nejlepších ruských zkušebních pilotů a specialista na objasňování leteckých příčin.
Letadlo přistálo těsně už před lety
Deník také uveřejnil dramatickou vzpomínku Jolanty Kwasniewské, manželky bývalého polského prezidenta na jeden z letů do Smolenska v minulosti: „Mnoho tehdy nechybělo a bylo by došlo ke katastrofě. Letadlo po složitém přistávacím manévru a prudkém brzdění zastavilo až na samotném konci přistávací dráhy.“
Navzdory všemu letadla s nejvyššími polskými představiteli po celou dobu dostávala souhlas s přistáním ve Smolensku. Proč však tentokrát ruská strana souhlas nechtěla vydat? Nebo proč, když se na podzim loňského roku letiště ve Smolensku stalo civilně - vojenským, z něj armáda odstranila nějaké důležité zařízení? I tyto otázky položila Gazeta Wyborcza Alexandrovi Koročinovi, hlavnímu energetikovi letiště.
„To nevím, ale myslím si, že se o to zajímá i mezinárodní komise, která havárii polského prezidentského speciálu vyšetřuje. Na odpověď bude potřeba počkat na dobu, kdy skončí svou činnost,“ řekl Koročin.
