Za fatálního počasí, na špatně vybaveném letišti v ruské Smolensku přistávala posádka ve složení, v němž letěla teprve podruhé. Poprvé spolu letěli ve druhé polovině ledna na Haiti. Vezli humanitární pomoc do země postižené zemětřesením.

Polská média po tragédii uvedla, že v prezidentském tupolevu seděla elita polského letectva. Pravda je však taková, zdůraznila Rzeczpospolita, že to byli mladí, talentovaní vojáci, ale z jejich zkušeností si "nikdo na zadek nesedl.“

Velitel letu Arkadiusz Protasiuk složil zkoušky na prvního pilota Tu-154 před necelými dvěma lety a jako kapitán tupolevu měl nalétaných jen 445 hodin. Druhý pilot Robert Grzywna měl ještě menší zkušenosti. Ve vzduchu v této funkci strávil jen 194 hodin.

Technik Andrzej Michalek měl nalétáno 330 hodin a navigátor Artur Zientek - zodpovědný za komunikaci letadla s řídící věží - jen 60 hodin.

Arkadiusz Protasiuk

Pilot Arkadiusz Protasiuk

FOTO: Archiv Právo

Plukovník Ryszard Raczyňski, velitel 36. speciálního pluku dopravního letectva, v němž sloužila i posádka tragického letu, přiznal, že nikdo z této čtveřice jeho podřízených neměl certifikát způsobilosti na komunikaci s řídící věží v ruštině. Nikdo z nich ani netrénoval v Moskvě na simulátorech extrémních situací. Polské ministerstvo obrany od takových tréninků před dvěma lety upustilo.

Nezkušení, ale nejlepší

I tak ale byla posádka to nejzkušenější, co speciální pluk má. Už před katastrofou byla situace v jednotce zodpovědné za leteckou přepravu nejdůležitějších lidí ve státě dramatická.

Sloužili v ní jen tři piloti s kvalifikací na velitele Tu-154 a jeden z nich složil zkoušky v minulém roce. S druhými piloty to bylo ještě horší. Po smrti R. Grzywna ve Smolensku zůstal v jednotce už jen jeden. "Možná někdo z posádky prezidentského speciálu udělal ve Smolensku chybu, ale podstatně větší se staly už dříve,“ napsal deník.

Trosky polského tupolevu ve Smolensku

Trosky polského tupolevu ve Smolensku

FOTO: Sergej Karpuchin, Reuters

Tělo prezidenta přikryli saky

Jiný polský deník v pátek popsal situaci, která se odehrála na místě havárie několik hodin po pádu letounu.

Příslušníci polské ochranky ústavních činitelů, kteří 10. dubna ve Smolensku čekali na přílet prezidenta Lecha Kaczyňského, hned po tragédii vytvořili kolem jeho těla kordon, aby zabránili převozu ostatků s dalšími 95 mrtvými do Moskvy, informoval v pátek polský list Nasz Dziennik.

Podle jednoho z členů ochranky ruské bezpečnostní složky vydaly příkaz, aby těla všech obětí byla převezena do moskevského Ústavu soudního lékařství. Ochrankáři však kolem prezidentova těla vytvořili neprodyšný kordon, a zabránili tak jeho převozu.

Ještě předtím přikryli prezidenta vlastními saky. V nočních hodinách ho pak identifikoval jeho bratr z dvojčat Jaroslaw a další den bylo tělo přepraveno speciálem ze Smolenska do Varšavy.

Ostatky všech ostatních obětí včetně prezidentovy ženy Marie ruská služba převezla do Moskvy. V průběhu týdne pak byla jednotlivá těla identifikována příbuznými nebo pomocí DNA a postupně převážena do Varšavy.

Noviny také napsaly, že ochrankáři, kteří zabránili převozu těla prezidenta do Moskvy, byli postaveni mimo službu. Podle listu bylo prý důvodem „neoprávněné použití osobní zbraně“. Polský úřad na ochranu ústavních činitelů však tuto informaci dementoval. Nepotvrdil ani tvrzení deníku, že ochranka našla prezidentovo tělo díky čipu, který měl ve svém saku.

Trosky letounu na místě nehody

Trosky letounu na místě nehody

FOTO: ČTK/AP

Proč letoun s polskou delegací v dubnu u Smolenska spadl, není stále jasné. Přistával v husté mlze a letiště mu doporučovalo letět do Minsku. Pilot se přesto pokusil přistát. Zda na něj tlačila delegce, kterou vezl na vzpomínkový akt v Katyni, není úplně jasné. Pokud by se ale přistálo jinde, akt by cestující nestihli. Jiná letiště také nebyla záložně připravena na přílet prezidentské delegace.

Za havárii může být špatná viditelnost, možné je ale i to, že posádka měla špatné informace o výšce. Objevily se i informace, že cestující měli během manévru zapnuté mobilní telefony a to mohlo ovlivnit fungování některých přístrojů. [celá zpráva]