V průběhu čtvrtka přitom generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci oznámil, že ministři zahraničí zamítli  přípravný plán členství v NATO Bosně a Hercegovině zamítli  vzhledem k nedostatečným reformám, které po zemi Aliance požadovala.

Českým novinářům to v Tallinu připomněl i ministr zahraničí Jan Kohout s tím, že pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, patří Česko ke skeptičtějším členským zemím. Ministerská schůzka se poté k otázce vrátila a výsledkem bylo noční oznámení kompromisu mluvčím Aliance.

Pozvánka ve formě akčního plánu je počátkem poměrně dlouhého procesu, který může trvat několik let. Členství Bosny v alianci vyvolává navíc v kruzích NATO pochybnosti. Zejména Spojené státy v minulosti upozorňovaly na přetrvávající etnické napětí v zemi, které se může stát významnou překážkou budoucího funkčního zapojení Bosny do aliančních struktur.

Mluvčí James Appathurai oznámil, že jako jednu z hlavních podmínek členství  ministři stanovili dokončení registrace veškerého zbrojního zařízení, které se v zemi nachází.

Bosna požádala o členství v NATO loni v říjnu, ale ještě v prosinci se aliance k žádosti stavěla odmítavě a požadovala od Bosny další reformy. Významným impulsem k obratu se stalo rozhodnutí Bosny vyslat jednotku vojáků do Afghánistánu.