Hlavní obsah

ČR je proti jednostrannému stahování taktických A- zbraní z Evropy

Právo, Jiří Roškot (Tallin)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Talinn
Aktualizováno

Proti jednostrannému stahování amerických taktických zbraní z evropských zemí NATO se ve čtvrtek na schůzce aliančních ministrů zahraničí v estonském Tallinu vyslovil šéf české diplomacie Jan Kohout. Potvrdil tak již deklarovaný postoj ČR.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr zahraničí Jan Kohout

Článek

„Jsme proti jednostrannému stahování taktických jaderných zbraní z Evropy. Je potřeba je v současné chvíli zachovat, projednat podmínky, za jakých by to mělo nastat,“ řekl Kohout na otázku Práva. Podle jeho slov jsou nyní tyto zbraně jedním ze symbolů americké angažovanosti při věrohodném odstrašení a obraně spojenců.

„Myslíme, že tato věc musí být nějakým způsobem oslovena, nicméně pouze za podmínek, že snížení bude projednáno v rámci Aliance a že i na ruské straně bude proporční snížení,“ upřesnil Kohout, podle něhož než nastane čas zaměřit se na další kategorie zbraní, je třeba, aby byla nejprve ratifikována nová americko-ruská smlouva START omezující strategické útočné prostředky.

Atomové letecké bomby USA v zemích NATO
20 v Belgii (základna Kleine Brogel);
20 v Německu (základna Buechel);
50 v Itálii (základna Aviano);
20 v Nizozemí (základna Volkel);
90 v Turecku (základna Incirlik).
(Zdroj Bulletin of Atomic Scientists, www.thebulletin.org)

Možnost brzkého vytvoření zcela bezjaderné Evropy vyloučila i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Jakékoli omezení americké taktické jaderné moci v Evropě musí být podle ní součástí smlouvy s Ruskem. Podle vojenských odborníků disponuje v Evropě Rusko asi 2000 jednotkami taktických jaderných zbraní v operačním nasazení, zatímco Spojené státy jich mají asi jen desetinu.

První diskuse od konce studené války

NATO ve čtvrtek v Tallinu poprvé od konce studené války, tedy po bezmála 20 letech, otevřelo citlivé téma počtu a potřeby svých jaderných zbraní v Evropě v návaznosti na iniciativy prezidenta USA Baracka Obamy na omezení a kontrolu těchto prostředků.

„Podíváme-li se na nynější svět, pak jaderné zbraně nemají v odstrašující kapacitě NATO žádnou alternativu,“ prohlásil v Tallinu generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Zachovat americké A-zbraně chce víc střední a východní Evropa. Naopak Berlín loni v listopadu deklaroval snahu o jejich likvidaci a letos v únoru společně s vládami Nizozemska, Norska, Belgie a Lucemburska vyzval k debatě o taktických nukleárních zbraních.

Aliance má svůj postoj sjednotit do listopadového summitu v Lisabonu. Podle dostupných informací mají USA 200 až 240 taktických jaderných zbraní v Británii, Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku.

NATO: taktické zbraně mají víc politický význam

Experti pochybují o vojenském významu taktických jaderných zbraní a NATO oficiálně uvádí, že mají převážně politický význam a nejsou namířeny proti žádné zemi.

Potenciál Francie a Británie se odhaduje na 350, respektive 180 kusů jaderných zbraní všech kategorií.

Ministr Kohout na otázku Práva řekl, že si je „téměř jist, že bude dost finančních prostředků“ na vypracování studie proveditelnosti raketové obrany pro listopadový summit. Aliance řeší deficit přes 600 miliard eur (přes 15 mld. Kč) v rozpočtu pro společné projekty a operace, ale podle ministra sumy na studii „nejsou nikterak závratné“.

Reklama

Výběr článků

Načítám