Hlavní obsah

Chaos v letectví pokračuje, poslední erupce islandské sopky trvala dva roky

Aktualizováno

Letecká doprava v Evropě bude vážně narušená i v sobotu, uvedla v pátek služba Eurocontrol. Popel z islandské sopky Eyjafjallajökull se bude šířit dál na jih a východ. Britští experti varují, že narušení letecké dopravy nad Evropu by mohlo trvat i několik dní. Islandští vulkanologové v pátek navíc poukázali na to, že poslední erupce islandského vulkánu z roku 1821 zcela utichla až po dvou letech.

Článek

"V Evropě ještě nikdy nenastala sopečná erupce, která by způsobila tak velký oblak prachu," řekl šéf Eurocontrolu Brian Flynn. Podle americké agentury AP jsou stávající komplikace v letecké dopravě srovnatelné jen se situací po vzdušném teroristickém útoku na New York v roce 2001.

Sopečný prach, který ohrožuje bezpečnost leteckého provozu kvůli snížené viditelnosti a možnosti poškození proudových motorů, způsobil zrušení zhruba 60 procent všech letů v Evropě, oznámil Eurocontrol.

Aerolinky tratí 200 miliónů dolarů denně

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v pátek odhadlo, že v důsledku sopečného prachu, který se šíří z Islandu do nitra kontinentu, zaznamenají letecké společnosti kvůli nucenému omezení provozu ztráty přes 200 miliónů dolarů denně. K tomu je třeba ještě přičíst náklady spojené s přesměrováním letů a péči o cestující, kteří uvízli v domovských letištích.

Experti, na které se odvolává agentura AFP, nicméně tvrdí, že současná paralýza leteckého provozu nad evropským nebem by měla mít na letecký sektor dlouhodobě jen omezený vliv. Samozřejmě za předpokladu, že sopečná kalamita během několika příštích dní skončí.

Foto: Petr Josek, Reuters

Letadla po celé střední Evropě v pátek musela zůstat na zemi kvůli sopečnému mraku z Islandu.

Obnovení provozu závisí na sopce a počasí

Mrak sopečného prachu se postupně rozplývá, takže zasahuje stále větší území. Další vývoj situace ale závisí nejen na směru větru, ale také na tom, jak velké množství popela a dýmu bude islandská sopka chrlit.

Prach a popel ze středeční erupce islandské Eyjafjallajökull nejprve dostal nad Skotsko. Během čtvrtka se rozšiřoval na územím většiny Velké Británie. Druhá část mraku zasáhla sever Skandinávie, nejprve sever Norska a Švédska. Ještě během čtvrtka byla uzavřela letiště v celé Británii a ve většině skandinávských zemí. V noci na pátek už byl mrak i nad zeměmi Beneluxu, částí Německa a severem Francie. Uzavřen byl i vzdušný prostor nad Finskem a Dánskem. Během pátku se uzavřel i vzdušný prostor nad Polskem, Pobaltím a nad Českou republikou.

V sedm hodin večer uzavřelo vzdušný prostor Maďarsko.

Když se proud prachu ve dostal k Evropě, rozdělil se dvěma směry. Jedna část putovala přes Skandinávii a postupně řídla. Druhá pak přes kontinentální Evropu k jihu.

Podle Eurocontrolu se situace v Evropě vzhledem k nepříznivým meteorologickým předpovědím nezlepší ani v sobotu. Sopečný mrak má ráno zasahovat až do jižní Francie, severní Itálie a na severní Balkán, uvedl šéf Eurocontrolu Brian Flynn.

Mrak se přesouvá na jihovýchod

Animace nad článkem zachycuje predikci postupného šíření prachu od pátku 16. dubna 12:30 SELČ do neděle 18. dubna 20:00 SELČ

Je patrné, jak se mrak přesouvá na jih Evropy. Ostatně už v pátek avizovalo Rakousko uzavření svých letišť a k témuž kroku přistoupilo i Bulharsko. Současně je vidět, jak oblak postupuje nad Ukrajinu, Bělorusko a Rusko, zatímco sever a západ Evropy postupně může uvolnit svůj vzdušný prostor pro komerční lety.

Černá barva znázorňuje největší koncentraci popela a prachu, žlutá nejnižší.

Omezení hrozí i v dalších dnech

V pátek však sopka dále chrlila mraky popela a dýmu, který ve čtvrtek vedl k uzavření vzdušného prostoru nad Británií. Pokud by se v následujících dnech nezměnilo příliš proudění vzduchu, mohla by stávající situace trvat i v následujících dnech a restrikce civilní letecké dopravy by mohly být prodlouženy o několik dní.

Podle profesora Johna Davidsona z univerzity v Durhamu je hlavně důležitý směr větru, který mrak unáší, zmiňuje BBC. Další expert David Rothary z britské Open University ale pro BBC uvedl, že většinou po první erupci se množství vyvrhovaného popela s časem snižuje. Navíc jej sopka už nechrlí do výše 10 000 metrů, kde běžně létají dopravní letadla, ale do menších výšek.

Nadějí je, že dým v pátek už nestoupal kontinuálně, nýbrž v pulsech, což dávalo naději na postupné snižování množství vyvrhovaného popela.

Eyjafjallajökull

ledovec na jihu Islandu ukrývající stejnojmenou sopku (1666 m). Kráter vulkánu má průměr 3 až 4 km.

Od doby ledové je Eyjafjallajökull poměrně aktivní. Poslední zaznamenané erupce vypukly v letech 1612 a 1821. Poslední erupce přitom trvala zhruba dva roky a způsobila vylití ledovcového jezera a následné záplavy.

Popel z této erupce lze najít po celém jihu Islandu.

Vzdušný prostor je pro proudová dopravní letadla uzavřen, protože částice prachu mohou vést k tomu, že motory vysadí. Tyto částice jsou nejen vysoce abrasivní, ale také tají při teplotách, jaké panují ve spalovacích komorách, připomíná britský Expres.

Reklama

Výběr článků

Načítám