Článek
Případ s Jelcinem se podle bývalého kapitána odehrál cestou na zasedání skupiny G8 v Londýně. "Když jsme vyletěli z Vnukova, počasí bylo perfektní, ale u Londýna nám oznámili, že na letišti je mlha a viditelnost 175 metrů," zavzpomínal pilot uváděný v článku jen křestním jménem Voloďa.
O případu hovořil i ruský kosmonaut a pilot Magomed Talbojev rozhovoru pro Gazetu Wyborcza. [celá zpráva]
"Rozhodl jsem se přeletět na záložní letiště. Musel jsem to ohlásit prezidentu Jelcinovi. Jdu za šéfem prezidentovy ochranky Koržakovem, protože jen s jeho svolením jsem směl vstoupit do prezidentského salonku, a vysvětluji situaci. Koržakov byl chytrý chlapík, a tak řekl: 'Špatné zprávy si oznam sám.' Jdu za Jelcinem, zrovna jedl, a říkám, že počasí je velmi špatné, a tak jsem se rozhodl přistát na záložním letišti Shannon v Irsku."
Jelcin prý přijal kapitána velmi nepřívětivě a prohlásil: "Třicet let létám, ale na záložní letiště jsem se, soudruhu veliteli, nikdy nedostal. Musím se setkat s (britským premiérem Johnem) Majorem. Udělej to, jak chceš, ale přistát musíš."
Přistání se povedlo
Kapitán začal nad letištěm kroužit a mezitím se spojil s kolegou, který letěl s druhým letadlem před prezidentovým strojem. Ten mu pak ohlásil své úspěšné přistání. Viditelnost sice odpovídala hlášení meteorologů, ale naváděcí systémy pracovaly dobře. A tak "jsem se taky rozhodl přistát a skutečně jsem přistál v mlze při viditelnosti 175 metrů".
Pilot si však byl tehdy naprosto jist letadlem a ještě před letem s prezidentem si vyzkoušel "nanečisto" dosednutí na Heathrow, kde i dříve mnohokrát přistával, takže se mohl na vybavení letiště naprosto spolehnout. Londýnské letiště je navíc vybaveno "běžící vlnou" světel navádějících stroj na dráhu. "U nás v Rusku takový systém, který velice usnadňuje přílet na přistání i samo přistání, nikde není," konstatoval.
Nakonec přistál tak měkce, že si vysloužil i pochvalu od samého maršála Šapošnikova, bývalého letce, který byl s prezidentem také na palubě.
Nad Smolenskem by ale Jelcinův pilot raději "desetkrát měřil", než by se rozhodl přistát. Hlavně by si dal pozor na to, že vojenské letiště sotva bude vybaveno pro přistání podle přístrojů, nemluvě o rozdílech v práci civilních a vojenských dispečerů.
Stromy neměly u letiště co dělat
Kapitána rovněž zaskočily zprávy médií, že letoun několik stovek metrů před přistávací drahou narazil do stromů, které v okolí letiště neměly co dělat.
V Rusku podle pilota platilo pravidlo, že před letem s hlavou státu se odehraje ještě zkušební let, aby se posádka mohla seznámit se všemi zvláštnostmi letiště, na které prezident míří. Neví však, zda podobné pravidlo platí i v Polsku. O stroji Tu-154 nicméně nemá pochyb, patří prý k "nejbezpečnějším letadlům své třídy".
