Quislingova kolaborantská vláda si nejdříve přála zřídit protektorát u Murmansku na severozápadě SSSR. Když narazila na odpor Berlína, upnula pozornost na území na Ukrajině a v Bělorusku. Její ministři dokonce vyrazili na Ukrajinu, aby vytipovali vhodné území.

Lidé fašistického předáka „rozpoutali ostrou kampaň s cílem přesvědčit německé orgány, aby přijaly myšlenku území pod norskou správou v očekávání, že Sovětský svaz bude rychle poražen,“ podotkla internetová stránka archivu v úvodu k nově zveřejněným materiálům.

Krátce poté, co Hitlerova vojska v červnu 1941 vpadla do SSSR, Quislingova vláda zřídila v Oslu tzv. Ruský úřad a instituci zvanou Austrveg, aby prosazovaly tuto myšlenku.

Šéf SS Heinrich Himmler ale měl jiný záměr. Chtěl používat Nory jako „ozbrojené farmáře“ v přifrontových územích, podotkl podle serveru windsorstar.com pro AFP Terje Emberland, expert studijního střediska holocaustu v Oslu. „Dokumenty osvětlují, v jaké míře norská okupantská vláda úzce spolupracovala s nacistickým Německem na východních plánech genocidy,“ dodal.