Článek
Žaloba směřuje proti Maďarské národní bance, maďarské OTP Bank, rakouské bance Erste Group a MKB Bayerische Landesbank, respektive proti jejich právním předchůdcům. Banky se podle žalobců podílely na nacistickém vyhlazování Židů, byly jeho spolupachateli a podněcovateli při vyvlastňování účtů židovských obětí.
Dotyčné banky v Maďarsku se podle agentury MTI zatím odmítly k věci vyjádřit s poukazem na to, že žalobu dosud neobdržely.
Žalující, kteří se označují jako "bankami okradené oběti holokaustu", žalobu podali u severního illinoiského obvodního soudu. Poukazují na to, že zmíněné banky si prý přivlastnily nejen částky z účtů židovských obětí holokaustu, ale i jejich šperky a umělecké předměty, které měly v bezpečnostních schránkách bankovních sejfů. Dožadují se odškodného dva miliony dolarů plus úroky z prodlení.
Jiná skupina zažalovala železnici
Letos v únoru podala jiná skupina potomků osob maďarského původu, které přežily holokaust, obdobnou žalobu na maďarskou železniční společnost MÁV kvůli údajnému podílu železnice na deportaci Židů do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim.
Skupina osob žijících většinou v USA nebo v Izraeli po devíti letech rešerší tvrdí, že maďarská železnice půjčovala nacistům vozy a přitom "velmi dobře věděla", že budou použity na transport 437 000 Židů do Osvětimi mezi březnem a říjnem 1944. Žádá proto kompenzaci 240 miliónů dolarů (asi 4,5 miliardy Kč).
Maďarský režim Miklóse Horthyho, který vedl Maďarsko až do října 1944, nebyl přes spojenectví s Německem nijak výrazně antisemitský a Židy na svém území dlouho nepronásledoval. V druhé fázi války však na nátlak Německa, a zejména pak po německém obsazení země, nabralo pronásledování Židů značných rozměrů.
Celkem zahynulo na 550 000 maďarských Židů, většina z nich ve vyhlazovacích táborech jako byla Osvětim. Desítky tisíc Židů však zahynuly přímo v Maďarsku, a to při hromadných popravách zastřelením nebo během pochodů smrti.
