Hlavní obsah

Nacistické zločince jsme zaměstnali jako agenty, přiznali Němci

Berlín

Německá Spolková zpravodajská služba (BND) přiznala, že po druhé světové válce nejméně do počátku 60. let zaměstnávala jako agenty na 200 bývalých nacistických zločinců. Někteří se podíleli na masakrech v Polska a v Rusku, další v řadách gestapa lidi mučili.

Článek

Potvrzení je součástí očistného procesu služby, která se snaží nově zmapovat své dějiny. Reportéři deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung proto dostali přístup k dokumentům z šedesátých let, které svědčí o tom, jak se BND snažila zbavit lidí podezřelých z válečných zločinů. Výsledky jsou publikovány na internetu.

O náborech nacistů do služby se vědělo, koneckonců služba byla za pomocí USA s koncem války zřízena narychlo jako protiváha ke službám sovětským. Němci ale dosud neupřesnili, kolik zločinců zaměstnali. „Vždycky bylo jasné, že minulost BND je temná, ale nikdy bych si nemyslel, že tak moc,“ divil se sám šéf služby v letech 1996 až 1998 Hansjörg Geiger.

Podle německého listu uvedlo změny v BND do pohybu zjištění z roku 1961, že dva agenti v Sovětském svazu Henz Felfe a Johannes Clemens byli členové SS, přičemž Clemens proslul svým divokým zacházením s představiteli italské opozice. Vedení rozhodlo, že dvojice je bezpečnostní hrozbou. Bývalí nacisté už své vykonali - pomohli vytvořit špionážní síť a předali své znalosti o SSSR a východní Evropě. Nyní bylo na čase je vyhledat a zbavit se jich.

Odhalili i členy Einsatzkommand

Tehdejší ředitel BND Reinhard Gehlen, jenž sám dříve pracoval ve zpravodajských službách wehrmachtu, úkol zadal zkušenému 32letému Hansi Henningovi Cromemu. Dnešní penzista, který bydlí nedaleko svých bývalých kanceláří, sestavil Útvar 85 a ve spolupráci s lovci nacistů v Ludwigsburgu začali prověřovat 2450 zaměstnanců BND. Někteří bývalí nacisté po sobě stopy zametli jen nedbale, jiní rafinovaněji. Crome objevil i členy obávaných Einstatzkommand v Polsku a Rusku. Jednotka jistého Georga W. v Polsku za jediný den v lese u vsi Palmiry zabila 1700 lidí.

Samotný Gehlen zaznamenal své kontakty a zprávy z války na mikrofilmy a ty ukryl na různých místech v rakouských Alpách. Později je odevzdal a zbavil se tak postihu. Do důchodu odešel v roce 1968.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám