Britové Kukralovou nakonec zadrželi, i když důkazy o tom, že byla skutečně německou agentkou, tehdy "nebyly zcela jednoznačné".

Byla prý "nevyrovnané povahy, nenapravitelná lhářka, romantička a trpěla stihomamem". Proti ní však mluvila znalost několika středoevropských jazyků, nevysvětlitelné zdroje příjmů, "morbidní zájem o špionáž" a obdiv k nacistickému Německu. Ten byl údajně motivován tím, že chtěla přispět za pomoci nacistů ke svržení bolševiků v Gruzii, odkud pocházeli její rodiče.

I když si nebyli úplně jisti, Britové Kukralovou zatkli, když odjela z Káhiry do Palestiny, která byla tehdy pod britskou kontrolou. "Vzhledem k její kosmopolitní povaze, nedostatku skrupulí, zájmu o špionáž, nezvyklým znalostem zbraní a vojenských záležitostí by Sophie v případě propuštění znamenala potenciální hrozbu, ať by byla kdekoli," uvádí její spis.

Kukralova měla za sebou podle materiálů MI5 barvitou kariéru. Narodila se v roce 1911 v Litoměřicích v rodině gruzínských emigrantů. V roce 1936 si prý vzala ruského emigranta jménem Havel Hama Kukraloff, s nímž žila v Praze a v Londýně a v roce 1937 se rozvedli; v britských spisech je uváděna jako Kukralova.

Nechala se adoptovat

Pohybovala se pak po Německu, Švédsku, Dánsku a Norsku. Poprvé prý přičichla ke špionáži, když pracovala v německé zbrojovce a předávala informace agentovi Škodových závodů. Britským vyšetřovatelům řekla, že ji Němci sedm měsíců zadržovali.

Nicméně v roce 1941 se objevila v Budapešti, kde přesvědčila britského inženýra Maxwella Claphama a jeho ženu Josephine, aby ji adoptovali. Koncem roku 1941 pak odjela s novou nevlastní matkou do Káhiry, kde podle MI5 ihned vzbudila "značné podezření".

Po válce objevené německé dokumenty ukázaly, že Kukralova byla skutečně německou agentkou s krycím kódem R 37 49. Chtěla prý prostřednictvím adopce získat britské občanství, aby mohla odejet do Bombaje a pomáhat tam se získáváním kontaktů dalšímu německému agentovi.

Adopcí ale britské občanství nezískala a Britové ji zadrželi. Avšak v roce 1946 byla propuštěna a když chtěla v březnu 1951 navštívit Británii, tak MI5 nic nenamítala, vyplývá z archivních materiálů.