"Rozhodli jsme se správně a ze správných důvodů," zdůraznil Brown hned na úvod slyšení, poté co uctil oběti britských vojáků. Z obětí je prý smutný.

Invazi ovšem obhajoval. Sdělil že teroristi a nevypočitatelné státy byli „hrozbami světa po studené válce“. K souhlasu s válkou ho vedly zprávy tajných služeb „Během roku 2002 a na začátku roku 2003 jsem se při řadě příležitostí setkal se zpravodajskými službami. Dostal jsem od nich informace, které mě vedly k přesvědčení, že Irák byl hrozbou, se kterou se musíme vypořádat prostřednictvím akce mezinárodního společenství.“

Odmítl odpovědět na otázku, zda irácký režim Saddáma Husajna byl "bezprostřední a jasnou" hrozbou pro Británii. Jako hlavní důvod k válce uvedl, že "fungující mezinárodní společenství si nemůže dovolit agresivní státy odmítající řídit se zákony mezinárodního společenství".

Selhání po válce

I když Brown válku hájil, nedělal to tak tvrdě jako jeho předchůdce Tony Blair. Nevyhýbal se ale ani sporným otázkám. Podle něj byl Irák velkým poučením co se týče mechanismů rozhodování ve vládě a hlavně na řešení příprav na fázi po konfliktu.

"V bitvě jsme vyhráli skoro za sedm dní, ale trvalo sedm let, než jsme v Iráku dosáhli míru," prohlásil. Budoucnost podle něj přinese další intervence a mezinárodní spolupráce musí být mnohem intenzivnější, než dosud.

Brown byl v době války ministrem financí. Proto bude ještě čelit otázkám, zda poskytl armádě dost peněz na adekvátní vybavení. Celkem 37 britských vojáků zemřelo v nedostatečně pancéřovaných Land Roverech.  [celá zpráva]

Brown rozhodl o ustavení vyšetřovacího výboru pro iráckou válku poté, co se stal premiérem. Nejprve však plánoval, že svědci budou vystupovat za zavřenými dveřmi. Teprve pod tlakem médií, veřejnosti a opozice přistoupil na veřejná slyšení. Stejně tak původně neměli před výborem vystupovat úřadující členové vlády.