Článek
„Může to být i závažnější než běžné týrání. Při něm zůstává oběť sama aspoň večer a o víkendech. Oběti internetové šikany nemají žádné útočiště. Lze je týrat neustále. Pachatelé často využívají SMS, e-mail, chaty a Facebook k šíření svých ataků,“ upozorňuje podle webové stránky ScienceDaily profesorka Ann Frisénová z univerzity ve švédském Gothenburgu.
Expertka si všímá i paradoxu internetového týrání: „Umožňuje i slabšímu, aby ubližoval silnějšímu, což při běžné šikaně není obvyklé.“
Frisénová se zaměřuje na celkový profil a různé typy šikany mezi dětmi, ale i dospělými. Podle ní existuje i při internetovém týrání jasná souvislost se školou. „Pachatelé jsou téměř vždy ze stejné školy, jako oběti,“ uvedla. Proto také intenzita této specifické šikany obvykle slábne v létě, během školních prázdnin.
Je snadné zaútočit
Zákeřnost problému ubližování dětem přes web vyostřuje fakt, že původce útočí skrytě a má to velmi lehké.
„Být pachatelem na internetu je daleko snazší – umožňuje to jednat anonymně. Zraňující informace se šíří velmi rychle a těžko se odstraňují,“ říká profesorka. Jako příklad uvedla skupinu Vi som hatar Stina Johansson (Ti, kdo nenávidí Stinu Johanssenovou), která dlouho fungovala na Facebooku, než se ji podařilo odstranit.
„Stininým rodičům to trvalo měsíc,“ řekla Frisénová.
Podle ní jde o flagrantní případ, kdy si lidé osobují právo dělat něco, o co by mimo internet vůbec neusilovali. „Nikoho by například ani nenapadlo vydávat časopis nazvaný Ti, kdo nenávidí Stinu Johanssenovou,“ připomněla.
Jako vzor k řešení problému uvedla Británii, kde se děti učí, že pokud narazí na podobné závadné stránky, mají tři povinnosti: zablokovat kontakt, nešířit jej dál a informovat rodiče.