"Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu," stojí v doktríně, která ukazuje, že Rusko se nadále považuje za jadernou velmoc a významného hráče na geopolitické mapě, i když bipolární svět už padl.

Protiraketová obrana USA pokládá Rusko za hrozbu

Rusko klade důraz na jaderné zbraně a jaderné zastrašování. Nadále považuje za hrozbu americkou protiraketovou obranu. Zatím stále nepodepsalo novou smlouvu o omezení jaderných zbraní. Za možnou komplikaci se považuje nový americký plán umístit prvky protiraketové obrany do Rumunska. Rusko v pátek uvedlo, že od USA požaduje poskytnutí informací.

Rusko také požaduje, aby se smlouvy o omezení arzenálu nadále netýkaly jen jaderných zbraní, nýbrž i konvenčních strategických zbraní, plyne z doktríny. Ruské strategické síly jsou obecně považovány za slabší než americké. Za ohrožení se považuje i vývoj přesných nejaderných strategických zbraní.

"Nehledě na to, že poklesla pravděpodobnost rozsáhlé války proti Ruské federaci s použitím konvenčních a jaderných zbraní, z řady směrů vojenské ohrožení Ruska sílí," praví se v dokumentu. Vzhledem k nepředvídatelnosti budoucích válečných konfliktů zůstávají ruské jaderné zbraně důležitým faktorem odstrašení.

Rusko nechce rozšiřování NATO

Mezi hlavními vnějšími hrozbami doktrína jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím "i cestou rozšiřování paktu".

Moskva vehementně protestovala proti rozšiřování NATO, které stále vnímá jako pozůstatek studené války, o země bývalého východního bloku. Zvláště ostře se staví proti případnému vstupu Ukrajiny a Gruzie do paktu.

K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i militarizaci kosmu.

Rusko ale do doktríny implementovalo i nutnost boje proti terorismu a pirátství, zejména nutnost zachovat světová moře otevřená.

Doktrína zmiňuje i vnitřní ohrožení, k němuž vedle terorismu patří i separatismus. Proti němu také míní vystupovat.

V doktríně, která byla hotová už v listopadu, je zmiňována také nutnost modernizace ruských ozbrojených sil a dalších složek, aby byla zajištěna bezpečnost země.

Rusko ale zmiňuje i důležitost mezinárodních organizací jako OSN nebo OBSE.