Afghánská vláda má ještě upřesnit nabídky Tálibánu, které by vedly k ukončení konfliktu. Tálibové by se měli začít účastnit jednání nejvýznamnějšího afghánského pléna, tzv. Velké rady (Lója džirga), což je setkání všech kmenových náčelníků a duchovních. Ve hře jsou samozřejmě posty ve vládě a správě země.

Podle britského premiéra Gordona Browna se ti, kdož se do plánu zapojí, musejí vzdát násilí, přerušit vazby na Al-Káidu a další teroristické skupiny, respektovat ústavu a své politické cíle prosazují mírovými prostředky. Jsou to slabší podmínky, než původně uváděl Karzáí, podle kterého byla nabídka určena jen těm, kdož se na teroristických činech nepodíleli a neměli vazbu na Al-Káidu.

Peníze pro bojovníky 

V Londýně se pro svůj plán snaží Karzáí získat peníze, což se mu daří. Britský premiér Gordon Brown oznámil, že bude zřízen mezinárodní fond na podporu reintegrace afghánských povstalců, kteří se vzdají násilí. Brown ovšem zdůraznil, že vůči ostatním povstalcům, kteří se nevzdají násilí, budou spojenci nadále bojovat.

Zatím není stanoveno, jak velký fond bude. Britská média odhadují, že v něm bude 200 miliónů až miliarda dolarů. Hlavním dárcem by mělo být Japonsko.

Tálibán nemusí nabídky přijmout

Otázkou ovšem je, zda nabídka skutečně osloví Tálibán a zda jeho příslušníci se budou k nabídce stavět kladně. Tálibán je nejsilnější od invaze v roce 2001.

Ochotu jednat naznačil spojenec Tálibánu Gulbuddín Hekmatjár, který vede Islámskou stranu. Ovšem klade si mnohem tvrdší požadavky, než jaká je nabídka Karzáího slabé vlády. Především trvá na bezpodmínečném odchodu zahraničních vojsk, která drží Karzáího u moci. Proti Američanům míní bojovat nadále.

"Všechny zahraniční síly musejí bez podmínek opustit Afghánistán. Musí být vyhlášeno trvalé příměří. Všichni vězni musejí být osvobozeni. A vláda musí zajistit roční překlenovací období, během nějž budou připraveny volby, jichž se budou moci zúčastnit tálibové," řekl Hekmatjárův mluvčí Zubajr Sidikí.

Sporný termín odchodu ze země

Obama sice naznačil, že by se USA mohly ze země začít stahovat v roce 2011, ale výbor NATO sdělil, že severoatlantický pakt se v zemi bude angažovat dlouhodobě, a že postupné předávání správy do rukou afghánské vlády začne za pět let. Britský ministerský předseda ovšem ve čtvrtek vyjádřil naději, že by již koncem roku mohli Afghánci "okres za okresem" přebírat odpovědnost za bezpečnost.

Ve skutečnosti však Tálibán v posledních dvou letech rozšiřuje pole působnosti, nyní je aktivní už na devadesáti procentech země, takže se podle analytiků jeví realističtější postoj NATO.