Soud v Krakově totiž odmítl kvůli procedurálním chybám žádost prokuratury o vydání zatykače, potvrdil ve středu list Aftonbladet. „Žalobci mají na odstranění 30 dní,“ řekl televizi TVN24 mluvčí krakovského soudu Rafal Lisak.

Högström, někdejší spoluzakladatel mezitím přejmenované neonacistické strany Národněsocialistická fronta (NSF), počátkem ledna v Aftonbladetu uvedl, že pomohl policii odcizený nápis najít tím, že jí dal informace vedoucí k zatčení pěti mužů v Polsku.

Připustil, že ho požádali, aby přepravil nápis z jednoho místa na druhé a aby oslovil kupce. Ten prý byl ochoten zaplatit několik miliónů švédských korun. Peníze neonacisté podle listu chtěli použít na přípravu teroristických útoků na politické špičky a členy parlamentu.

Zřekl se minulosti prý pouze naoko

Högströmovo zadržení navíc podle webu Polskaweb ztěžuje to, že švédské ministerstvo spravedlnosti vůbec netuší, zda pobývá ve Švédsku. Čtyři tamní deníky ho v roce 1999 označily za vůdce NSF, když zveřejnily jména a fota 62 činitelů krajní pravice. Týden poté Högström veřejně oznámil, že vystupuje z NSF. V roce 2001 se například stal hlavní hvězdou akce nazvané Celé Švédsko – umělci pro nacistům.

Časopis Expo, který založil autor detektivek-bestsellerů Sieg Larsson a který mapuje rasistické a pravicové extremistické skupiny, však Högströmovo zřeknutí se minulosti označil za trik. Nadále se stýká s Larsem Göranem Wahlströmem, lídrem neonacistické scény. NSF se předloni rozpustila a její nástupnická organizace Folkfronten se pokouší získat 1500 podpisů, aby se moha změnit na polickou stranu.

Ve Švédsku, kde krajní pravice na rozdíl od Dánska či Norska zůstávala donedávna okrajovou záležitostí, sílí vliv početnější a lépe organizované části extrémní pravice – strany Sverigedemokraterna (Švédští demokraté – SD). Průzkumy mínění jí připisují pět procent hlasů, což by stačilo po podzimních volbách na zastoupení v parlamentu. Stalo by se tak poprvé od roku 1991, kdy by ve sněmu ve Stockholmu zasedli zástupci krajní pravice.