Článek
Sarkozy, který je nejčastěji karikován, jako mrňavý Napoleon, kritizoval koncern Renault, který podle jeho názoru přehnaně rozšířil výrobu v zahraničí. Pouze třetina produkce jejích vozidel je ve Francii a dvě třetiny v cizině, přitom 15 procent akcií vlastní stát. Naopak vyzdvihl přitom zcela soukromý koncern PSA Peugeot Citroën, který naopak produkuje dvě třetiny ve Francii a třetinu v zahraničí.
"Jsem proti delokalizaci," prohlásil Sarkozy s poukazem na snahu prosadit pravidlo, že francouzská auta prodávaná ve Francii se v zemi musejí také vyrábět.
Připomněl poslední konflikt vlády s Renaultem ohledně výroby čtvrté řady vozidel typu Clio, jejichž produkci chce automobilka soustředit především do svého závodu v Turecku. Sarkozy tvrdil, že se mu dostalo ujištění, že Clia 4, která půjdou na trh ve Francii, se budou dál vyrábět v továrně ve Flinsu nedaleko Paříže, kde se má v příštích letech rozběhnout výroba nového elektromobilu.
Sarkozy rovněž řekl, že vybídl Renault, aby přehodnotil volbu svých subdodavatelů, z nichž jen pouhá třetina je z Francie. Připomněl, že v automobilovém průmyslu je přímo či nepřímo zapojena desetina aktivního obyvatelstva, a naznačil, že otázka přežití tohoto průmyslu patří mezi jeho priority.
Tentokrát si nerýpnul do Česka
Oproti televizní vystoupení před rokem se Sarkozy znovu "neobul" do České republiky, v níž Peugeot vyrábí společně s japonskou Toyotou malá vozidla (Peugeot 107 a Citroën C1). Vozidla vhodná svými rozměry a motoristickým založením pro městský provoz jsou přitom ve Francii celkem oblíbená, a proto se hojně z kolínských výrobních pásů vyvážejí zpátky do Francie.
Sarkozy vystoupil v pořadu, v němž nejprve hovořil o své politice s moderátorkou a poté debatoval o ožehavých sociálně-ekonomických tématech s 11 vybranými občany vesměs postiženými současnou ekonomickou krizí.
Francouzská média k pořadu v předstihu podotkla, že se Sarkozy, jemuž po dvou a půl letech v Elysejském paláci povážlivě klesá popularita, chce přiblížit "lidu". Podle odpoledníku Le Monde tak jde v šlépějích svých předchůdců Françoise Mitterranda a Jacquesa Chiraka, kteří také vsadili tímto způsobem na mediální prezentaci svých postojů.